aktualizováno: 17.11.2014 17:40:01
Lenka Zahradnická
Rozhovor |
|
AKTUALIZUJE SE!!!
TV Revue 2010/4 Uměle si vyvolávám stres V nejoblíbenějším českém seriálu Ordinace v růžové zahradě hraje Lenka Zahradnická sympatickou zdravotní sestřičku Alenku Veverkovou. Mladá herečka, která loni absolvovala DAMU, se však nyní zabývá především svou diplomovou prací, u níž také začalo naše povídání.
*Jak to, že jste se do jejího psaní dala s takovým zpožděním? Školu jste přece dokončila minulý rok...
Být studentem je přece příjemné, ne? Proč si to tedy neužít co nejdéle? (směje se) Diplomku dělám se zpožděním stejně jako devadesát procent mých spolužáků a státnice nás čekají nyní během ledna, což je opravdu poslední beztrestná a bezplatná možnost stát se magistrou umění. Tak uvidíme, zda se mi to podaří.
*O čem jste se rozepsala? Moje téma se nazývá Od osobní nesvobody k herecké a tvůrčí svobodě (dialog s knihou Declana Donnellana Herec a jeho cíl, pozn. red.). Celou práci pojednávám jako sondu do duše studentky DAMU Lenky Zahradnické. Píšu o strachu, který jsem zažívala, a o svých vnitřních bojích s tím, jestli volba stát se herečkou nebyl omyl. *Co vás na této problematice tolik zaujalo? Nevěděla jsem, o čem jiném bych mohla psát. Přišlo mi dobré se zabývat pocity studenta během studia. Sama jsem si tím, jak jsem se vracela do let minulých, uvědomila spoustu věcí. DAMU vám bere, ale mnohonásobně to navrátí, jen musíte bojovat a nevzdávat se. Divadelní a filmový svět je totiž nekompromisní a nikdo vás v něm nebude vodit za ručičku. *S čím při psaní nejvíc zápasíte? Sama se sebou a s tím, abych vůbec sedla za stůl a začala. Nyní jsem ve fázi uměle vyvolávaného stresu, protože bez něho pracovat neumím. (usměje se) *Máte u zkoušek větší trému než na jevišti? Jde o jiný druh trémy. Na jevišti je povzbuzující a většinou i zdravá, kdežto u zkoušek jste odkázáni sami na sebe a své znalosti - nejde tam hrát divadlo a pokud nevíte, nic vám nepomůže. Na potítku a před komisí popravdě nejsem vůbec ve své kůži, ale koho takové věci nestresují?! *Co vám po skončení školy hodně schází? Studentský život, bytí z obliga, protože student se přece teprve učí. Pak také spolužáci, někteří pedagogové a vlastně i jistý řád, který škola nastavuje - i když jsem na něj tehdy nadávala. (směje se) *V čem byl těžký přechod ze studentského do obyčejného života? Nejvíce asi v zodpovědnosti sama za sebe a přiznání si, že už jsem vážně asi dospělá. Najednou je všechno na mně a dvojnásob platí heslo Jaký si to uděláš, takový to máš. Další věc je všudypřítomná nejistota a občasné pochyby. Ale jednou jsem se rozhodla stát herečkou, proto musím se všemi těmito aspekty počítat. (usměje se) *Jaké věci jsou jinak, než jste čekala? U herecké profese se nedá nic očekávat nebo plánovat, pokud tedy nejste ve stálém angažmá. To já nejsem, takže bývám v neustálém napětí a těšení se na nové věci. *Pomohla vám ve vstupu do "dospěláckého" hereckého světa třeba Ordinace v růžové zahradě? Ordinace mi pomohla v mnoha směrech. Dostala jsem obrovskou šanci, kterou nemá každý mladý začínající herec, a jsem za ni moc vděčná. Obrátila mi život tak trochu naruby. Navíc jsem zde potkala dost hereckých vzorů a kolegů, od nichž se neustále učím. Ordinace je taková má další adoptivní rodina, co mě vzala pod svá křídla, takže jsem vlastně takové jejich dítko, tudíž o dospěláckém světě nechci slyšet. (směje se) *Jaké zkušenosti jste od kolegů pochytila? Naučili mě moc věcí. Stačí se na ně koukat, s jakou grácií, samozřejmostí a pokorou svou práci dělají. A kdybych tu měla vypisovat všechno, co jsem od nich pochytila, tak by tento rozhovor snad nikdy neskončil. *A stálé angažmá vás neláká? Určitě ano, jen zatím žádná nabídka nepřišla a ani já popravdě žádnou extra aktivitu nevyvinula. Momentálně mám naštěstí spoustu práce, ale co bude dál, nevím, ráda se nechávám překvapovat. Tak uvidíme, já jsem připravená. *Mimo jiné účinkujete v zájezdovém představení Příbuzné si nevybíráme agentury Harlekýn. Není to úmorné trmácet se na jeviště až třeba do Ostravy? Úmorné není správné slovo. To představení mám moc ráda a navíc jsme se tam sešla výborná parta lidí, takže si cesty zpestřujeme různými způsoby. (směje se) Je pravda, že když vstáváte v pět hodin ráno na natáčení a potom jedete rovnou do Ostravy, tam odehrajete představení a hned se vracíte, není to úplně nenáročné, ale nadšení diváků vám všechno mnohonásobně vykompenzuje. *Co vás ještě čeká v této sezoně? Od ledna zkouším další zájezdové představení s názvem Fatální bratři a zároveň v pražském Rock Café hru Leviatan Kostrič, kde budu hrát se svým pedagogem Aloisem Švehlíkem. Moc se na obojí těším. Měla bych ještě v lednu naskočit do jednoho autorského a trochu punkového muzikálu. To je zatím vše, co vím. A dál? Jak už jsem řekla před chvílí, na herectví je nádherné i to, že nikdy nevíte, co bude...
Co řekla LENKA ZAHRADNICKÁ o práci pro děti
*Jak se vám hraje před malými diváky? Výborně. Je skvělé, že vám děti nemažou med kolem huby. Jsou upřímné a bezprostřední, takže pokud je něco nebaví, dají vám to značně najevo. Navíc vidět nadšená dětská očka je přece nádherné. *V čem jsou pro vás tato představení odlišná? Hrají se ráno, což je pro mě coby nočního ptáka docela zásadní rozdíl. (směje se) Konkrétně Sněhová královna například také patří k představením, která jsou hodně fyzicky náročná. Celou dobu jsem na jevišti a děti svým jednáním musím zaujmout, vnímají totiž malinkaté nuance. Nejde si odpočinout - jinak vám to čtyři sta dětí z hlediště vrátí takovým "ošíváním se" a v horším případě křikem. Přišly se na Sněhovou královnu podívat i nějaké vaše děti z příbuzenstva? Byla tam moje malá kamarádka Evelína. Ale u Sněhové královny se baví i dospělí, takže třeba moje maminka ji viděla již dvakrát a spousta mých přátel se dojímala během představení společně s dětmi. (usměje se) *Měla jste někdy sen zahrát si v nějaké pohádce? Měla jsem hodně snů a mám. Chtěla jsem být princeznou, ostatně jako spousta dětí, ale nějak mě to zatím míjelo. V dětství mi to nedovolovaly moje tělesné dispozice, které odpovídaly spíš postavě Otesánka. (směje se) Jednu princeznu jsem si i přesto již zahrála - princeznu na hrášku. Nebráním se však ani příšerám či různé jiné havěti. Pohádky jsou nádherná záležitost a bylo by mi ctí se s ní v televizi či na divadle znovu potkat. TV Revue Svět ženy Jídlo je mou velkou vášní Neuvěřitelně pozitivní pohled na svět kolem sebe má herečka Lenka Zahradnická (24), kterou vídáme v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Stejně jako „Veverka“, kterou hraje.
Kde se cítíte nejlíp?
Kdekoli venku, mimo Prahu. Když můžu, utíkám odsud, protože tady je moc lidí, práce a shonu. Prahu mám spojenou s prací i se spoustou kamarádů. To všechno je skvělé a naplňuje mě to, ale občas se musím sebrat, odjet pryč a být chvíli sama. Nedávno jsem zrovna měla den volna. Vzala jsem svého psa, sedla na vlak a jela jen tak, kam se mi chtělo. Prošla jsem se krajinou a bylo mi fajn.
Takže ráda cestujete?
Cestování přímo miluju. Mým snem je poznávat odlišné kultury, tradice, zvyky a hlavně lidi. To mě baví. Rozhodně nejsem typ, který si zaplatí hotel s vyhlídkou, jezdí na organizované výlety, čas tráví ležením u bazénu a jediným pohybem je převalení se na druhý bok. Tento typ dovolené by mě asi zabil.
Jaký je váš sen? Kam byste se chtěla na svých cestách podívat?
To je těžké. Každá země má něco do sebe. Abych byla upřímná, tady u nás je stejně nejlíp. Chtěla bych projezdit a pořádně poznat Českou republiku. Pokud se ptáte na cizí země, asi už od svých osmnácti let toužím odjet jen tak s malým batůžkem na zádech a minimem peněz do Indie. Tam si prý člověk uvědomí spoustu věcí a naučí se vážit si toho, co považuje jinak za samozřejmé.
Jak o sebe pečujete?
Přiznám se, že moc ne. Například na kosmetice jsem ještě nikdy nebyla. Ke kadeřníkovi také nechodím, žádné experimenty s účesem si nemůžu díky účinkování v seriálu dovolit. Musím mít pořád stejný účes. Maskérka mi jen občas zastřihne konečky.
Slyšela jsem, že ráda jíte. Co máte ze všeho nejraději?
Ano, to je pravda. Dá se říci, že jídlo je mou vášní, kterou těžko zvládám. A co mám nejraději? Vše, co se dá žvýkat. Jsem spíš masový typ, takže třeba biftek se zelenými fazolkami. Dala bych si ho zrovna teď, už dostávám hlad. Ale ráda si někdy dopřeju i něco „zdravého“, určitě nepohrdnu ovocem nebo zeleninou.
Co vám říkají diety? Zkusila jste někdy nějakou?
Říkají mi maximálně terorizování sama sebe a šokování a klamání těla. A mám se přece jenom ráda, takže sama sobě nebudu dělat zle. To se radši spolehnu na pohyb.
Cvičíte pravidelně?
Chodím do posilovny a plavat. V bazénu jsem nedávno přišla na chuť i aqua aerobiku, což je velká legrace. Taky jsem se teď rozhodla experimentovat a začala jsem chodit na kickbox, což vřele doporučuji. Skvěle si vybijete energii a přijdete na jiné myšlenky. Po sportování si někdy udělám čas na návštěvu sauny, to mi dělá taky moc dobře.
A co zimní sporty, vyrazíte na hory?
Jezdím na snowboardu, ale kvůli roli v Ordinaci v růžové zahradě se nesmím zranit, dokonce to mám napsané i ve smlouvě. Takže jsem si pořídila výbavu, díky níž vypadám jako kosmonaut, a snažím se jezdit opravdu opatrně. Uvidím, jestli bude letos příležitost vyrazit na sníh. Zatím jsem byla jenom tady v Čechách, ale ráda bych si zajezdila v Alpách.
Co děláte, když jste doma?
To záleží na náladě. Uklízím nebo jenom ležím a čtu si. A moc ráda taky spím. To považuji za velmi bohulibou činnost.
Vaše seriálová postava Veverka je věřící, jak to máte s vírou vy?
Jako malá jsem chodila do kostela s babičkou. Je to pro mě posvátné místo, takové uklidňující. Nechodím tam často, ale občas si udělám chvilku a stavím se v kostele na pražském Strossmayerově náměstí. Sednu si tam sama, přemýšlím a je mi v tu chvíli fajn. Nejsem fanatik, ale mám to tak, že věří, že někde něco je.
Kde se vidíte za deset let?
Vidím se trochu jako v pohádce. Chtěla bych se věnovat herectví, ale také toužím mít statek někde v přírodě, ale blízko Prahy. Přeji si, aby tam pobíhaly ti děti, koně a psi. Já budu okopávat záhony, pěstovat zvířata a bude mi fajn. Prostě nádherný pohádkový život.
Kafe.cz - Pohoda pro ženy
"Chlapy k životu pořebujeme!", říká o ženách Veverka z Ordinace
Sympatická herečka Lenka Zahradnická (24) se zviditelnila hlavně jako hodná »Veverka« v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Svěřila se nám také se svými názory na muže, nevěru i lásku na celý život. A také na drogy …
* Jak jste se dostala k herectví, prý hrajete už od šesti let?
K herectví jsem se vlastně dostala úplnou náhodou. Jako malé, trošku tlusté, a hlavně neposedné dítě jsem vystřídala řadu zájmových kroužků. U ničeho jsem ale nevydržela dlouho. Pak do třídy přišel pán s baťohem a barevnými fotografiemi a povídal něco o divadle. Moc jsem ho nevnímala, ale ty fotografie mě naprosto fascinovaly. Přemluvila jsem naše, že tentokrát jsem přesvědčená o tom, že to bude to pravé a bylo to. Zůstala jsem v divadle Radar celých čtrnáct let.
* Co vás na herectví tak lákalo?
Jako dítě jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Měli jsme tam partu kamarádů a předváděli se. Když jsme byli starší, už jsme hráli představení pro diváky. Nevím, jestli to dokážu dobře popsat, ale když jsem stála na jevišti, prožívala jsem pocit absolutního štěstí a svobody. Divadlo prostě miluju a je to láska na celý život....
* Co považujete za svůj dosavadní největší herecký úspěch? Čeho byste chtěla jednou dosáhnout?
Nejsem schopná sama sebe takhle ohodnotit. Za úspěch považuji to, že mám práci, protože znám mnoho výborných herců a hereček, kteří to štěstí neměli a místo hraní míchají v baru drinky. Čeho bych chtěla dosáhnout? Asi to bude znít zvláštně, ale všechno nechávám osudu, co bude, bude. Nějaké cíle samozřejmě mám, ale nešla bych za nimi přes mrtvoly, taková asi nikdy nebudu..
* Jaká velká filmová role by byla podle vašich představ? Cítila byste se lépe jako kladná postava, nebo jako filmová »mrška«?
Klidně mrška, klidně kladná. I když je pravda, že mršky jsou zábavnější. Je to větší výzva. Jednou bych si chtěla třeba zahrát postavu závislou na drogách, čistě proto, že drogová tematika mě zajímá a je to neskutečně velký herecký úkol. Ale nebránila bych se ničemu.
* Jak jste se dostala k roli v Ordinaci, přes casting, prý jste se původně ucházela o úplně jinou roli?
K roli Veverky jsem se dostala přes casting, kam jsem původně šla na roli doktorky Valšíkové. Potom jsem byla chvilku Tvrdíková a nakonec jsem se stala hodnou Veverkou...
* Jak dlouho už hrajete v Ordinaci, co vám (kromě financí :)) role Aleny Veverkové přinesla a dala?
V ordinaci už budu dva roky. Je šílené jak rychle ten čas letí. Alenka mi dala popularitu, to je asi to největší. Samozřejmě jsem ve štábu potkala spoustu skvělých lidí a učím se fungovat s kamerou, vědět kam si stoupnout, hledat si sama světlo atd. Myslím, že do budoucna jsou to cenné zkušenosti.
* Je vaše starostlivá a v podstatě hodná Veverka jako vy »v civilu«, nebo je to pro vás herecký protiúkol?
Nedá se říci protiúkol, jsou věci ve kterých jsme si podobné, ale většinou je pro lidi šok mě vidět v civilu a uvěřit, že tato dívka hraje Veverku.
* Co ještě vedle Ordinace děláte?
Hraju v divadle, teď budu znovu něco nazkušovat a občas něco natočím. Teď jsme dokončili film, který momentálně jezdí po festivalech a já mu držím palce. Jmenuje se Bez tváře, tak kdybyste na něj narazili fanděte mu.
* Jste velice pohledná žena, využíváte tuhle typicky ženskou zbraň v životě? Ale upřímně!
Ale upřímně? Určitě toho asi využívám jako každá žena…
* Někde jsem o vás četl, že vás dokonce označují za sexbombu, co tomu říkáte?
Kde se takové věci čtou? Vážně si to někdo myslí? Pokud ano, tak mě to samozřejmě moc těší, ale v tom případě bych dotyčným nepřála potkat tuhle "sexbombu" po ránu. To je teprve paráda.
* Prý jste byla jako dítě tlusté ošklivé káčátko?
Nevím jestli se to dá nazvat takto pohádkově. Já o sobě mluvím jako o dětském krakenovi, ale teď mě kamarádi ujišťovali, že zase tak hrozné to nebylo. Podle svých vlastních očí a svých vlastních fotek z dětství s nimi nemůžu než nesouhlasit.
* Někde jste řekla, že si vás kluci vždycky našli sami. Prý byste nikdy za žádným sama nešla a neřekla, že se vám líbí?
Tak říká se: nikdy neříkej nikdy, ale je pravda, že jsem to nikdy zatím neudělala. Ale to neznamená, že sedím se sklopenými víčky tiše u stolu a nemluvím. Když se mi někdo líbí a je pozorný, myslím, že to moc dobře pozná... Stačí se dívat....
* Stydlivka ale nejste, to by asi bylo u herečky dost těžko představitelné…
Stydlivka jsem, nemám potřebu se předvádět i v osobním životě, nebo dělat rozruch někde v restauracích a strhávat tím na sebe pozornost. Na divadle se pozornosti namlsám dost a brát ho jiným lidem venku mi přijde téměř až sobecké. Zase tak nenažraná nejsem...
* Jak si jednou představujete svůj rodinný život, kolik byste chtěla mít dětí, budete se chtít jednou vdát, nebo »na úředním papíru« nesejde?
Představ mám spoustu, ale jestli se to stane, to nevím. Děti bych chtěla tři, možná proto, že jsem ze tří dětí a přišlo mi to ideální. A žít bych chtěla na farmě kousek od Prahy, kde bude nespočetně zvířat o které se s dětmi budeme starat a všichni budeme strašně šťastní... No nezní to jako pohádka? Co myslíte, mám reálné představy?
* Určitě! A jaký je muž vašich představ, jaké vaše požadavky musí splňovat?
Nemám nějaké měřítko, kam muže strčím a pokud nesedí nějaká položka, tak vracím. Muž, který mě zaujme, to musí mít v hlavě už srovnané, nechci se starat o dítě a radit co má dělat. Měl by být autorita, protože život s herečkou není žádný med, vím o tom své. A nesmí chybět velká dávka smyslu pro humor, tolerance, charisma a měl by mít rád lidi. To je asi tak všechno, co si představuju...
* To jste celkem skromná…můžete jmenovat nějakého slavného muže, který splňuje váš ideál mužství?!
Ti jsou spíše krásní a charismatičtí, ale herci jsou něco podobného jako herečky a život s nimi je vážně složitý. Tudíž už poučena těmito věcmi nehledám muže v těchto řadách. Ale přímo chrlící charisma má třeba Jack Nicolson.
* Vaše Alenka Veverka v Ordinaci je hodná holka, která měla smůlu na muže. Nechala jste se před časem slyšet, že jste na tom podobně! Už se ta smůla zlomila a našla lásku? Pokud jsem mimo, omluvte mou neznalost bulváru…
Jsem ráda, že jste neznalý bulvárních plátků, ale i kdybyste byl, dozvíte se mnoho informací, kde první popírá druhou apod. Ale to vy jistě dobře víte. Netvrdila jsem, že mám smůlu. Potkala jsem pár mužů a můžu říct, že to bylo vždy úžasné. Sice to nedopadlo, ale to už je život a já nejsem z těch lidí, kteří by si vzpomínali na to špatné a ve svém utrpení se přímo rochnili. Snažím se vzpomínat na to krásné. Přeci jsem toho člověka milovala, tak jsem musela vědět proč a ať se stalo co se stalo, tak vlastnost lidí je odpouštět. Nepopírám, že to jde někdy dost složitě a je to na dlouho, ale jde to.
* Co Tomáš Klus?
A Tomáš Klus? Byl a není. Nic víc vám k tomu asi neřeknu.
* Vzpomenete si ještě na svou první lásku a první polibek?
Chtěla bych vzdát hold statečnosti pár chlapců ze školky, protože dokázali políbit tlustého krakenka bez mrknutí oka. Ale první láska velká byla v patnácti letech a trvala rovnou tři roky....
* Věříte na lásku na celý život?
Kdybych přestala věřit, byla bych nešťastná....
* Dokázala byste odpustit nevěru?
Nikdy nevím jak na to mám odpovědět. Asi bych to dokázala. Člověk, když je zamilovaný tak je slepý a dokáže skousnout neuvěřitelné věci. Spíš by mě drásala ztráta důvěry a tím pádem i podezírání, které často vede ke zkáze. Jsem zastáncem toho, že když miluju, tak jen jednoho a pokud bych byla schopná nevěry, je to znamení, že už nemiluju a vztah ukončím. Nesnáším lhaní a podvody.
* Myslíte si, že jsou muži schopni nevěry, i když jsou zamilovaní? Mají podle vás nevěru v genech, jak rádi říkávají?
Myslím, že je to výmluva. Do mužské hlavy nevidím, ale pokud jsou nevěrní i když jsou zamilovaní, tak za chvilku přestanu věřit na lásku na celý život...
* Jako každá žena se určitě i staráte o svou krásu. Jak?
Chodím cvičit do posilovny a občas si zaplavu . Do toho se snažím jíst zdravě, ale občas samozřejmě dostanu nezvladatelnou chuť třeba na tlačenku a jsem schopná sehnat jí v tu chvíli kdekoli.Diety jsem nedržela nikdy a asi nebudu, protože tak miluju jídlo, že by se mi vytratil jeden ze smyslů života.
* Co nejraději nosíte, ctíte módní trendy?
Nejraději nosím to, v čem je mi pohodlně. Občas, ale taky chci být za princeznu a vyparádím se jako malá holka. A módní trendy sleduju, ale nějak se jich nedržím. Chodím tak jak se mi chce a nevím, proč by mě za to měl někdo hodnotit nebo dokonce odsuzovat.
* Jaký je váš názor na plastické operace?
Ze zdravotních důvodů naprosto schvaluji, ale já jsem zastánce přírodní krásy. Plastické krásky ve mě vzbuzují hrůzu, když je dáte vedle sebe jsou jako přes kopírák a asi nejsem schopná pochopit, že tohle někdo dobrovolně podstupuje. Na každém je něco krásného a originálního...
* Jak se díváte na feministky?
Asi tak, že vím, že existují, ale přijde mi to přehnané. Ač si to milé dámy nechceme přiznat, chlapy prostě k životu potřebujeme. Třeba si to vezměte už jenom z toho hlediska, kdyby nebyli, po kom bysme pak mohly ječet?. Doufám, že jsem se nikoho nedotkla, jen mi to celé přijde vtipné...
* Už jste zmínila, že vás zajímá problematika drog, proč?
Vlastně ani nevím. Dostala se mi do ruky kniha Děti ze stanice Zoo a už to bylo. Mimochodem bych jí zavedla do škol jako povinnou četbu, třeba by si děti dávali větší pozor. A navíc mám kamarádku, která se ke drogám dostala. Zajímají mě zkrátka lidé a jejich příběhy. Nikdy nevíte, kdy se to může stát vám, protože ta hranice je vážně strašně tenká...
* Máte s drogami vlastní zkušenost?
Jen s alkoholem, cigaretami a marihuanou. Nic víc. z drog většího kalibru mám panickou hrůzu...
* Co si myslíte o návrzích na legalizaci marihuany?
Nevím jestli to někomu a něčemu pomůže. Kdo chce, pěstuje nelegálně stejně a když zlegalizují, bude v tom pokračovat, akorát, že legálně. Takže se nic nezmění a hlavně si myslím, že než se to u nás v zemi odhlasuje, tak to ještě pár let potrvá. Nebude to tak horké..
Televize 2009/28
Myšlením jsem trošku kluk
Objevila se v několika televizních snímcích i seriálech, ale největší hereckou příležitostí je pro Lenku Zahradnickou role hodné, laskavé sestřičky Alenky, zvané Veverka v Ordinaci v růžové zahradě. Když jsme se domlouvaly na rozhovoru a navrhla jsem devátou ráno, Lenka reagovala: "Raději v deset." A úvodní téma našeho povídání bylo na světě.
* Jste velký spáč?
Nenazvala bych se spáčem, spíš nočním ptákem. Jen výjimečně kvůli natáčení, když je nástup před šestou, vstávám třeba o půl páté. Ale pokud nemusím, nestává se, že bych dobrovolně vstávala v sedm ráno, a rozhodně před půlnocí neusnu. Ráda chodím do kavárniček, vinárniček. Baví mě tak s kamarády relaxovat. Jednou za čas, kdy si řeknu, že všeho bylo dost, sáhnu po knížce. Když mě chytne, celý den nemusím nikam chodit. Zajímá mě drogová tematika. Nedávno jsem četla Memento, předtím Děti ze stanice zoo. Všem "dětem" bych je dala jako povinnou četbu.
* Máte s drogami vlastní zkušenost?
Od puberty mám z drogové závislosti panickou hrůzu, což je dostatečná zábrana, abych do toho nespadla. Jsem přesvědčená, že se mi to nestane, ale taky se říká: Nikdy neříkej nikdy. Možností už jsem měla spoustu, ale rozhodně nemám chuť všechno vyzkoušet. Stačí si o drogách jen přečíst a vidět, co z lidí dělají. Je otázka, kdy a za jakých okolností se do toho dostanou. Může se to stát z ničeho nic a každému z nás. Někdo má všechno a hledá dobrodružství, jiný si myslí, že tak zapomene na problémy. Strašně záleží na výchově, na rodině, na zázemí.
* Jaké jste měla dětství?
Úplně pohodové. Mám kompletní rodinu, dva starší bráchy, kteří mě dětstvím provedli. Víc než s panenkami jsem si hrála s ,,angličáky" a lezla po stromech. Byla jsem ta otravná sestra, která s nimi musela všude být, což chápu, že je štvalo. Pro puberťáky muselo být hrozné, když s nimi jde spratek, který se furt na něco ptá a otravuje jejich kamarády. Taky bych nebyla nadšená. Právem jsem od nich měla tvrdou výchovu. Ale máme se moc rádi, krásné vztahy. Jeden je městský policista, druhý pracuje ve velké zahraniční společnosti. Prostě šikovní kluci.
* Taky jste chodila do divadelního spolku Radar...
Můj dědeček sice hrál amatérské divadlo a je velký šoumen, ale nebylo to díky němu. Do Radaru jsem přišla v šesti letech. Vlastně náhodou, téměř omylem, když do naší třídy přišel pán s batůžkem a ukazoval nám barevné fotky. Moc se mi líbily, ale samozřejmě jsem vůbec neposlouchala, o co jde, a když jsem slyšela, ať se přihlásí, kdo má zájem, zvedla jsem ruku. Ani jsem pořádně nevěděla proč.
* Třeba to byla chuť se předvádět.
Určitě. Lákalo mě na jevišti něco dělat, když se všichni na vás koukají. Navíc jsem byla hyperaktivní dítě, takže jsem mohla vybít energii. Ve škole jsem dostávala poznámky, že zlobím, nesedím, že se blbě směju. Ale zase jsem se dobře učila. Na základce jsem byla jakože hodná holka, ale neposedná, která měla rošťačí náladu. Když jsem dostala nekontrolovatelný záchvat smíchu, většinou mě vyhodili na chodbu, abych se uklidnila. Ani nevím, co mi přišlo směšné, ale nedokázala jsem to zastavit. Svým blbým smíchem jsem nakazila půlku třídy a učitel chudák bezmocně stál na stupínku. Rovnou mě vyhodili za dveře. Na střední škole se můj smích už nijak dramaticky neřešil. Zkrátka mě tak brali. Ale neměla jsem bujarou pubertu. Samozřejmě když byla možnost, tak jsme si dali vínko. Ale měla jsem záklopku. Do osmnácti jsem si nedovolila přijít domů opilá. Nechtěla jsem rodiče zklamat. O to víc, že mi nikdy nic nezakazovali.
* V Radaru už jste věděla, že chcete být herečka?
Ne, ale tam jsem se našla. To byla moje druhá rodina. Byli jsme parta, doteď se scházíme a děláme divadlo. Odtud mám nejlepší kamarády, třeba Martina Písaříka nebo Vojtu Dyka. Bavilo mě hrát představení pro rodiče. Chválili nás a mně to přišlo moc hezký. Když pak kamarádi šli na konzervatoř, vůbec mě to netrklo. V té době jsem nevěděla, co chci dělat. Připadlo mi zcestný v patnácti se rozhodnout, že budu herečka. Šla jsem na gympl a dál chodila do Radaru. Uvažovala jsem o psychologii a filozofi i. A až pak přišlo herectví.
* Je půvab pro herečku výhoda?
No půvab... Musím se usmát, protože v dětství jsem byla hrozně tlustá, ošklivá holčička a jako by to nestačilo, maminka mě ještě k tomu rvala do růžových volánků. Fakt hrozné. Podle fotek dítě z hororu. Ve školce jsem nepatřila mezi dětské favority, ošklivá, o dvě hlavy vyšší než ostatní děti a ještě nosila růžovou! Obrovská, hyperaktivní koule. Nikdo si se mnou nechtěl hrát. Školka byla pro mě trochu trauma. Získávala jsem kamarády tím, že jsem za ně jedla obědy a oni si za to se mnou hráli. Takto jsem si je kupovala. Teď se tomu směju a ráda vzpomínám.
* Kdy se to změnilo?
Tlustá jsem byla ještě v sedmé třídě. Měla jsem problémy se štítnou žlázou. V osmičce jsem dostala zánět slepého střeva a během tří měsíců jsem zhubla snad třicet kilo, a byla jsem druhý extrém - hubená tak, že o mně říkali, že jsem anorektička. Nebyla to pravda, jen se mi nedařilo přibrat, ani v ozdravovně. * Jak reagovali spolužáci na vaši proměnu? No, začali se se mnou víc bavit. Ale vážně: jen konstatovali, že jsem zhubla a nic se nedělo. Byli stejní. * A vám to zvýšilo sebevědomí? V něčem možná, ale nijak jsem to neřešila. Mně to bylo nějak jedno. V tom věku jsem řešila jiné věci. Třeba, že můj pes bude mít narozeniny a musím mu koupit dárek. Byla jsem dokonce tak ulítlá, že jsem pro něj dělala dorty z tlačenek. Kamarádka taky měla pejska, a tak jsme chodily na procházky. Všechny holky už měly kluky, ale my jsme tvrdily, že kluka nikdy. A do roka a do dne bylo všechno jinak. * Jste ráda v klučičí společnosti? Bavit se s nimi je pro mě snazší než s některýma holkama, kde někdy cítím bariéru. Mívají tendenci předstírat, kdežto chlapi všechno vybalí hned. Myšlením jsem trošku kluk. Holky mi občas svým chováním připadají jako pipiny. Asi tím, že jsem vyrůstala s bráchy a jejich kamarády, mi přišlo v pubertě divné, absurdní, ostudné balit kluky. Ani randit mě nenapadlo. * Copak nebyly žádné lásky? To jo, ale kluci si mě našli sami. Nikdy bych za žádným nešla a neřekla jako některé holky: ,,Ahoj, líbíš se mi." Radši jsem si počkala, až si všimne a přijde sám. Chlapi jsou jiný svět, ale totéž říkají o nás. Je to o přístupu k druhému, o toleranci. Je pravda, že jsem se mockrát spálila. Pak si řeknete, že příště se to nemůže stát, že si dáte pozor, ale zase se zamilujete a znovu zklamete. Jsem už opatrnější, trvá mi třeba půl roku, než řeknu: ,,Já ti věřím." Nechávám si zadní vrátka, abych odešla se ctí, ale pak do toho člověk zase spadne a se ctí neodejde. * Prosíte? Ani náhodou! Jsem hrdá. Řeknu mu své. Netajím se tím, že mě zklamal. A nikdy se nevracím. Když jednou zklamal, nevěřím, že se to změní. Zklame podruhé. * A co teď? Jste zrovna ve fázi spokojenosti? Teď zrovna procházím obdobím dalšího zklamání. Opět jsem se spálila, takže se z toho dostávám. * Vaše Alenka v Ordinaci je hodná holka, která měla smůlu na muže. Podobnost čistě náhodná? Nejsem Alenka, ale v tomhletom jsme na tom podobně. Myslím si, že když je někdo od základů hodný, jiný nebude. Někdy bych chtěla umět být potvora. Prostě seknout a nic neřešit. Ale není o co stát. Když vám někdo ublíží v zásadních věcech, věřím, že se mu to vrátí. Věřím, že svět je spravedlivý. * Kladete někdy vinu i sama sobě? Taky se dívám, jestli jsem neudělala něco, čím jsem dopomohla ke konci. Člověk vždycky musí začít u sebe. Zjistila jsem ale, že nemá smysl po tom pátrat. Prostě se to děje. Proč se pořád zaobírat minulostí. Jdeme dál, jsme mladí... * Potřebujete se vypovídat, svěřit se kamarádkám? Jasně. V tomhle jsem ženská, strašná slípka. Moc mi pomáhá, když cítím podporu a můžu smutky dostat ven. Z každé rady si můžete něco vzít, i když se stejně zachováte podle svého. Musíte se z toho dostat sama, rozhodnutí je vždycky na vás. * Působíte jako optimistka plná temperamentu... Jsem typický Blíženec. Strašně zvláštní znamení. V jedné knížce jsem si četla o Blížencích a vyděsila jsem se, jak je charakteristika přesná. Střídají se u mě nálady z minuty na minutu. Hrozná vlastnost. Někdy stačí, že se někdo jen špatně podívá, a já: střih, konec. Nebavím se. A za pět minut se směju a všechno je fajn. Takhle to lítá. Ale jednoznačně u mě převládá kamarádskost. Nemám problém navázat kontakt. Je jedno, jestli dotyčný má miliony, nebo je bezdomovec. Taky je to člověk. Se všemi se bavím stejně. * Vyrazíte sama třeba do baru? To ne. * A na dovolenou? Taky ne. Mám ráda společnost, určitě bych se s někým seznámila, ale zatím jsem v tomto pořád srab. * K tomu je potřeba odvaha? Myslím, že jo. Ale když jsme mluvily o baru, napadly mě diskotéky. Přímo je nesnáším. Nedávno jsem tam byla s kamarádkami a měla jsem pocit, že se zblázním. Horor. Tancuju, tancuju a všichni jsou mladší než já. Čtrnáctiletý klučina se mě zeptal, kolik mi je, a když jsem odpověděla, že čtyřiadvacet, převrátil oči, řekl: "Ježíšmarjá" a utekl. Na diskotéky chodí lidi pod osmnáct nebo nad třicet. Nic jiného. Nevyberete si. Když starší chytnou druhý dech, je to peklo. Jsou ještě horší než mladí. Občas na diskotéky z legrace zajdu s partou, ale rozhodně radši sedím s přáteli u vínka. Nejsem znalec, ale poznám, když není dobré. Mám ráda těžká červená vína, australská, chilská. Na pivo a panáky jsem nikdy nebyla. * Jste i gurmán? Miluju jídlo. To je životní záležitost. S kamarády si dáme dobré víno, francouzské sýry, med, k tomu oříšky a slzíme štěstím a ani nemusíme mluvit. Jen si vychutnáváme pohodičku. Máme své vinárničky a restaurace. Nechodím do drahých jen proto, že na to teď mám. Ani si nepotrpím na značkové oblečení. Ne že bych šetřila. Když se mi něco líbí, tak si to koupím. Pořád nakupuju ve stejných krámech, v sekáčích první a druhé d kategorie. Ty miluju. Najdete tam výborné kategorie miluju ta věci. Prostě bomba. Zbláznila bych se přijít domů a říct mámě, že mám bundu za deset tisíc, když vím, kolik vydělává. Peníze vás můžou změnit, ale zase záleží na výchově, jak to kdo má hozený. * Co je u vás díky Ordinaci jinak? Určitě mi změnila život. Neznámá holka je najednou vidět na titulech časopisů. Obrovský skok. Je to příjemné, vlastně jsem to tak vždycky chtěla. Maminka i babička jsou pyšné a já mám taky radost. Ale má to i stinné stránky. Třeba, že se o vás píší v bulvárech nesmysly. Mávnu rukou, ale co babičky? Těm to vysvětlujte - na vesnici, kde máma vyrůstala. * Četla jsem, že jste si s Veverkou podobné, ale nepřipadáte mi tichá, zamlklá... Jsme si podobné vírou v lidi, že nejsou zlí. Maluju si svět jako pohádku. V tom jsem nenapravitelná, trošku naivní. Poučitelná jsem na pár měsíců. Člověk se nezmění. Může chtít a něco pro to i udělat, ale pak bude předstírat, nebude to on. A za tři měsíce bude zase jako dřív. Taky mě baví, jak jsem u jiných moudrá. Vím, co mají dělat, a pokud se totéž stane mně, sedím jak troska. Pak pomáhá vybrečet se a chodit ven s kamarádkami anebo cvičit. Prostě něco dělat. Nesedět doma na zadku a nepřemýšlet nad tím. Důležité je říct si: "O něco jsem přišla, něco zase přijde." Buď budu ležet s nateklýma očima a hrozně se trápit, nebo se s tím vyrovnám. Co se stalo, stalo se. Svět se nezboří. * Jak si představujete partnera pro život? Nesmí lhát. Měl by být upřímný, tolerantní, rozumný, dospělý, aby se o sebe dokázal postarat a nemusela jsem o něj pečovat jako o mimino a vodit za ručičku. Samozřejmě jiskra musí přeskočit. Každá ženská chce chlapa změnit, převychovat, ale málokdy se to podaří. * Jste emancipovaná? Do určité míry, ale ne moc. * Přitahují vás spíš bohatí muži? To je mi úplně jedno. * Co vás baví? Hrajete třeba módní golf? Ne. Nijak mě neláká. Už se vidím na golfu. Ustyděla bych se, jen když si představím ten obleček a čepičku. Děsí mě rukavičky, bílé kalhoty, držet hůlku a někam to pinkat. Byla bych vzteklá jak pes, kdyby mi to nešlo a stál u mě trpělivý, hodný trenér v rukavičkách! To bych mu snad jednu flákla. Laskavost a uklidňování, že mi to půjde, mě dokážou rozzuřit. Jsem hysterická, takže už se vidím na golfu... V mezních situacích opravdu bývám hysterická. Snažím se krotit, ale všechny herečky jsou hysterické, jen to nepřiznají. Musejí takové být, aspoň malinko, ze slušnosti. Aby se neřeklo. * Jak se nejlíp uklidníte? V přírodě. Se psem v lese a o ničem nepřemýšlet. A taky mě baví cesty bez cíle, kdy vezmete batoh a jedete. Někde vystoupíte, ani nevíte kde, jen vidíte krásnou louku a tam si lehnete. * Čím teď nejvíc žijete? Čeká mě diplomka, točím, nazkoušela jsem zájezdové představení, komedii Švagřičky aneb Příbuzné si člověk nevybírá. Není to tak, že čekám na nějaké velké divadlo. Na všechno je čas. Nevím, jestli by mě lákalo angažmá. Jsem velmi svobodomyslný člověk, ale kdyby to bylo divadlo, které by se mi líbilo, třeba jako Činoherní klub, Na zábradlí, Dejvické, za úvahu by to stálo. Jsem ambiciózní, ale ne přehnaně. Nejsem ta, která by se pro roli servala s kolegyní. Buď mě chtějí, nebo ne. * Chodíte na castingy? Ano, ale ne že bych je zrovna milovala. Přijdou mi trošku ponižující. Děláte ze sebe hrozného blbce. Jste maso. Někdo vás koupí nebo ne. Myslím, že žádný herec nemá rád castingy, ale patří k naší práci. * Co byste řekla nabídce z Hollywoodu? Zas až na takové pohádky nejsem. Tomu by snad ani Veverka nevěřila. * Prozradíte svá přání?
Nechci, aby to znělo hloupě, ale já bych fakt jen chtěla být šťastná. To je všechno: zdraví, štěstí. Jo a taky dostat roli ve filmu, ale to je o kontaktech, o štěstí, o náhodě. Naplánujete něco, a pak se vám to stejně zbortí. Všechno negativní beru tak, že aspoň se mám od čeho odrazit. Když spadnout, tak rovnou na nulu a pojďme dál.
Televize.cz
Magazín VITALAND 7/8 2009
Ráda se trápím
ke stažení: VITALAND magazín - pdf | 9,4 MB
Spy
Krásná se cítím jen někdy
Jedna z nejsympatičtějších hereček seriálu Ordinace v růžové zahradě, Lenka Zahradnická (24), o svém soukromí mluví nerada. Nám se ji přesto podařilo trochu rozpovídat.
* Lenko, přečetl jsem si několik on-line rozhovorů a překvapilo mě, kolik dostáváš žádostí o schůzku. Vím, že jsi zadaná, přesto se zeptám: Co by o sobě musel takový žadatel napsat, abys třeba alespoň přemýšlela o tom, že pozvání přece jen přijmeš?
Fantazii se meze nekladou, ale pozvání na rande přijmout nemůžu právě proto, že jsem zadaná. Takové věci já nedělám.
*Zeptám se ještě jinak. Vede nějaká přímá cesta k srdci Lenky Zahradnické? Ovšem to, že muž musí být hlavně „milý a zábavný gentleman“, říkají všechny...
Nebudu tedy asi vybočovat z řady. Ještě bych přidala velký smysl pro humor a toleranci. A hlavně musí přeskočit ta pověstná jiskřička.
* Jsou ti tyto projevy spíše příjemné, nebo spíše nepříjemné?
Při jejich čtení mě několikrát napadlo, že některé jsou už skutečně poněkud za hranicí. Myslím, že když jde člověk na chat, tak musí s podobnými věcmi zkrátka počítat. A jsou dvě varianty: Buď to všechno budete brát příliš vážně, a tím pádem budou ty projevy nepříjemné, anebo to vezmete s humorem a bude to příjemné. Která varianta je podle vás lepší? A navíc některé dotazy nebo třeba žádosti o rande jsou natolik vtipně napsané, že se vskutku výborně pobavím a ráda odepíšu.
* Když jsme u toho, zažila jsi někdy obtěžování fanoušky? Někteří slavní si kvůli tomu musejí například změnit telefonní číslo...
Ne a věřila jsem tomu, že se to snad ani nestává. Vždyť se alespoň nějaká hranice, za kterou nepůjdete, má respektovat. Nic takového se mi nestalo a doufám, že mě to bude míjet i nadále.
* Mnoho diváků Ordinace tě považuje za nejkrásnější herečku v seriálu. Falešná skromnost stranou, souhlasíš s tímto hodnocením?
Děkuju mockrát, to slyším poprvé. Samozřejmě že to moc potěší, ale bez falešné skromnosti se nepovažuju za takovou krásku. Samozřejmě jsou dny, kdy se cítím krásná, a naopak jsou dny, kdy lituju ostatní, že se na mě musejí dívat. Myslím, že tohle moc dobře zná snad každá žena. Vše záleží na sebevědomí a na tom, mít se ráda, jaká jste. Tolik z chytré teorie, kterou taky každá žena zná...
* A kdo je potom nejkrásnější herec?
Kdybyste se ptal na nejlepšího herce, tak vám odpovím. Ale nejkrásnější? To skutečně nejsem schopna říct. Je jich mnoho...
* Dobrá, kdo je tedy, očima Lenky Zahradnické, nejlepší herec v Ordinaci v růžové zahradě?
To jsem si poměrně naběhla. Nemyslela jsem zrovna v Ordinaci, ale celkově. V Ordinaci je to složité posoudit, protože je beru jako přátele a mám dojem, že tudíž nemůžu být objektivní. Ale třeba Martin Písařík a Jan Šťastný. Jsou to výborní herci a sympaťáci.
* V Ordinaci hraješ hluboce věřící zdravotní sestru Veverku, která odmítá předmanželský sex. Jak se ty sama díváš na názor „sex až po svatbě“?
Myslím si, že je to každého věc. Rozumím tomu, že ve víře je pro toho dotyčného sex až po svatbě strašně důležitý, takže to rozhodně neodsuzuju. Ale sama v sobě to tak opravdu nemám.
* Umíš si například představit vztah s mužem, který by byl zastáncem tohoto názoru?
Myslím si, že kdybych toho člověka opravdu milovala a věděla, jak je to pro něj důležité, tak asi ano. Ale je to vážně jen představa, nikdy jsem nic takového v životě nezažila a vím, že člověk někdy v konkrétní situaci zareaguje úplně jinak, než jak si představoval.
*Veverka je velmi nesmělá osoba. Předpokládám, že její představitelka bude v reálu úplně jiná. Mám pravdu?
Úplně jiná nejsem. Za tu dobu, co ji hraju, jsem s ní našla spoustu podobností a stále nacházím nové. Například přehnaná důvěra a snaha kdykoli a komukoli pomoci. Alenka je ale Alenka a já jsem zkrátka Lenka. A Lenka se ráda chodí bavit, pije červené víno a svět už si taky přestala představovat jako pohádku.
* To uvědomění si, že život není pohádka, přišlo postupně s věkem, nebo je za tím nějaký zásadní životní zážitek?
Postupně s věkem a zkušenostmi. To máte jako s dětmi. Když jim něco zakazujete, určitě to vyzkoušejí, protože zakázané ovoce chutná nejlépe. Potom se poučí a už to většinou neudělají. Takže jsem vlastně takové přerostlé dítě.
* Některé postavy v Ordinaci nevydrží věčně. Nemůže se stát, že Veverka dopadne podobně jako doktorka Gita Petrová nebo inženýr Haken, které scenáristé nechali zemřít?
Nic není věčné a samozřejmě se to stát může. Každý z nás je nahraditelný, i Alenka Veverková. Ale doufám, že tomu tak ještě nějakou chvilku nebude.
* Před časem jsme ve Spyi zpovídali tvého přítele písničkáře Tomáše Kluse. Mluvili jsme i o tom, že životy vás obou jsou nabité prací a uměleckou činností. Máte na sebe vůbec čas?
Mnoho ho opravdu není, ale když je, snažíme se maximálně si ho společně užít. Vesměs děláme ty nejobyčejnější věci. Jako třeba společně koukáme na televizi. Je krásné vědět, že ani jeden nikam nemusí a můžeme se spolu jen tak válet.
* Co říká Tomáš na to, když čte, jak tě internetoví anonymové lákají na rande?
Co by na to měl říkat? Usmívá se tomu – je ze stejné profese jako já, takže ví, jak to chodí. Kdyby měl žárlit na všechno, co se děje, asi by nic jiného nedělal.
* A co naopak, nežárlíš někdy na spousty Tomášových fanynek?
Razím heslo zdravé žárlivosti – někdy je potřeba dát tomu druhému najevo, že žárlíte. Je to součást lásky. Ale jak jsem odpovídala v otázce předtím, děláme oba stejnou profesi a víme své.
* Upřímně – je podle tebe Tomáš lepší herec, nebo zpěvák?
Je výborný člověk, moc dobrý herec a výjimečný zpěvák.
* Čistě teoretická otázka. Jak by ses vyrovnávala s případnou nevěrou svého partnera?
Nechci si tyhle věci představovat ani čistě teoreticky. Nevěra pošpiní důvěru, která ke vztahu neodmyslitelně patří. A špatně se pak znovu získává zpět a někdy se bohužel už nikdy nezíská.
* Je Lenka Zahradnická pseudonym? Přiznám se, že to jméno mi tak trochu zní. Jestli ano, proč a jak vznikl?
Ne, Lenkou Zahradnickou jsem se doopravdy narodila a doufám, že jí ještě chvíli zůstanu. Uznávám, že skutečně zní trochu vymyšleně.
TV Nova 4. 6. 2009
Lenka Zahradnická byla on-line!
Sestřičku Veverku, jak ji celá kamenická nemocnice přezdívá, asi nemusíme dlouze představovat. Její představitelka Lenka Zahradnická dnes odpovídala na vaše dotazy.
blondie: ja jo!ses pokrtena?
Lenka: Zdravíčko, ano jsem skutečně pokřtěná. Jmenuji se Lenka Olga Zahradnická:-)
Tereza: Ahij jenom sem se chtěla zeptat jak seti točí přeba líbací sceny jak?
Lenka: Úplně upřímně záleží na partnerovi, ale neznám snad nikoho z herců, kdo by se v těchto scénách přímo vyžíval.
Denisa Procházková: dobrý den chtěla bych se zeptat jak se vám hraje s Barborou Munzarovou a ostatními herci??A chtěla bych vás poprosit o váš autogram a i ostatních herců z ordinace např:Báry Munzarové a Radima Fialy... na adresu:Denisa Procházková,Třebařov 202,56933.Prosím byla bych moc ráda kdyby jste mi to poslala a odpověděla na dotaz.Ještě mi nikdo neodpověděl ani na jeen dotaz.Prosííííííííííím.Přeji krásný den .Vaše věrná sledovatelka Ordonace v růžové zahradě 2
Lenka: S těmito herci se mi hraje výborně a jako mladý začínající zobák se od nich spoustu věcí snažím naučit. S autogramy je to složitější neboť ještě nemám podpisové kartičky, ale prý už jsou na cestě tak snad brzy:-)
blondie: moc ti fandim mam te tam nejradsi si strasne hodna,mas uz mimco?ja ma 4mesicni.je me 18let,tak se mej pekne veverko,mam te rada a fandim ti pa pa a pac
Lenka: děkuju moc, miminko ještě nemám a nějak na něj nespěchám. Až to přijde tak to přijde a tobě moc gratuluju maminko:-)
marketa: zdravim, mohu se zeptat jak jste se k hrani dostala? jste opravdu jedna z nejlepsich, jen tak dal.
Lenka: V šesti letech jsem se jako velmi hyperaktivní dítko přihlásila do dramatického kroužku v divadle radar-tam jsem zůstala čtrnáct let a zbytek je dílko štěstí a náhody. Ale prapočátek je v radaru:-). A děkuji za kompliment
Aha! TV magazím 18/2009
Nevěru neodpouštím!
Sympatickou sestřičku Alenu Veverkovou z populárního "nováckého" seriálu Ordinace v růžové zahradě zná snad každý. Její představitelka, herečka Lenka Zahradnická (23), si snámi popovídala na úvod měsíce lásky - máje. Prozradila např., že pořád chodí s mladým zpěvákem Tomášem Klusem (22) a že má ráda jeho hudbu. Nevěru by mu prý ale neodpustila...
* Lenko, jaro je v plném proudu, užíváte si ho, nebo pořád hrajete a točíte?
Teď mám volněji, takže s radostí odpovídám, ž ejaro si po dlouhé době užívám plnými doušky a je to naprostá paráda.
* Máj je lásky čas. Komu teď patří vaše city? Je to pořád zpěvák Tomáš Klus?
Ano, je to opravdu Tomáš. Ale více se mě na náš vztah neptejte! (usmívá se)
* Chodí vám díky roli sestřičky Aleny Veverkové milostné dopisy?
Pár dopisů jsem dostal, lae memůžu říct, že by byly milostné. Každopádně za ně všem mockrát děkuji...
* A odpovídáte všem fanouškům?
Kaju se! Všem, kdo mi doteď napsali, jsme nestihla odpovědět. vynasnažím se v co nejkratším termínu.
* V "Ordinaci" máte ve své roli neustále strach z nevěry - jak se k nevěře stavíte ve vešem skutečném životě?
To je otázka spíše na esej, než na strušnou odpověď v pár řádcích, ale pokusím se. Nevěru neuznávám, bere čistotu vztahu! Nikdy potom už se nedá na 100 procent důvěřovat. tedy podle mého názoru...
* Můžete trochu pozradit, jak se bude vaše role vyvíjet?
Bohužel, budu mlžit, neboť jsme vázáni smlouvou a na konkrétní otázku, jako je tat, vám mohu mlhavě odpovědět: Bude to zajímavé a nechte se překvapit! (směje se)
* Kde vás mohou kromě "Ordinace" vaši fanoušci vidět?
Nazkoušela jsem zájezdové představení as názvem Švagřičky aneb příbuzní si člověk nevybírá, hraju také v pražských představeních Sněhová královna a Pohádky do kapsy. Během prázdnin pak začínám zkoušet další představení s názvem Aby bylo jasno.
* Na co se nejraději díváte v televizi? Jsou to třeba seriály?
Na televizi mi zbude čas jen zřídka, nepatřím úplně mezi fanoušky televizních seriálů a ani bych popravdě neměla čas je sledovat. Když už se na něco dívám, jsou to vesměs klasické české filmy staršího data, dokumenty nebo filmový klub.
* A co hudba, jste romantička, nebo spíše rockerka?
Neopvažiji se ani za jedno! Nemám vyhraněný styl. Zvládnu chvilku poslouchat cokoliv, ale pravda je, že existuje hudba, která jemému srdci bližší. Například Jaromír Nohavica, Karel Kryl, Zuzana Navarová a samorzřejmě taky Tomáš Klus. takže asi více tíhnu k tomu být romantičkou... (směje se)
* Kam se chystáte v létě?
V hlavě mám neskutečné množství plánů, kam všude se pojedu podívat, že ani troje prázdniny to nejsou schopny pobrat. Tak uvidíme, třeba se stane zázrak... (směje se)
Aha!
Styl pro ženy 9/2009 - Právo
Herečka Lenka Zahradnická alias Veverka: Nic neplánuji, co bude, to bude
Trpí v uzavřených prostorách. Má závratě, fobii z knoflíků a děsivé sny. Nesnáší, když vidí někoho, jak si čistí nebo kouše nehty. „Jinak jsem docela normální,“ dušuje se třiadvacetiletá Lenka Zahradnická, známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2.
* Tak, Lenko, všechno beru, ale o fobii z knoflíků slyším poprvé!
A věřte, že nejste jediná. Když někomu povím tuhle mou záležitost, začne se chovat buď velmi mile, což značí, že jsem nebezpečný blázen, anebo nemůže zastavit smích. Moje fobie vznikla v dětství při společných snídaních s mým taťkou. Nosil totiž pyžamo s obrovskými silonovými knoflíky, které vždy visely na vlásku, a mně se zdálo, že mi jeden spadl do jídla a já ho snědla. Od té doby nemůžu jíst u stolu s někým, když na sobě má knoflíky.
* Takže jíte sólo?
S věkem se to zlepšilo, ale ty silonové knoflíky nezvládám dodnes. Naštěstí už je nikdo moc nenosí, ovšem kromě taťky.
* Neleze vám na nervy, že se vás každý ptá na roli Aleny Veverkové v seriálu Ordinace v růžové zahradě?
Neleze, vlastně ani nemůže, musím s tím trochu počítat. Alenka Veverková je docela podstatná role. Je to daň za slávu. Spíš mě fascinuje, že v každém rozhovoru odpovídám na stejné otázky a musím už čtenáře hrozně nudit. Pořád se opakuji. Ale bylo mi řečeno, že každý časopis má jiné čtenáře.Ta postava je tak mírná a dobrotivá, že to až dráždí. Vy jste taky taková?Já jsem živel, rozhodně nejsem tak upjatá jako Veverka, ale náhled na svět máme podobný.
* Jak vnímáte mužské?
Jako Veverka? Nebo jako Lenka?Jako Lenka. Veverka by potřebovala, aby s ní někdo zaklepal, jak je důvěřivá.Je zkrátka přírodní úkaz, důvěřivá a tak kladná, že působí jako neuvěřitelná bytost. Jen se podívejte kolem sebe, a jestli máte vedle sebe tak čistou duši jako je Alenka, tak si ji chraňte, protože je to skutečně ohrožený druh. A jako Lenka jsem taky samozřejmě natrefila na pár mužů, které nemusím potkávat, ale na druhou stranu znám muže, kteří jsou naprosto báječní.
* Myslíte třeba zpěváka Tomáše Kluse?
Třeba.
* Kde jste se seznámili?
Na DAMU, Tomáš byl o dva roky níž. Je známý jako písničkář, ale je také výborný komik.Proslavila jste se seriálovou rolí, ale máte za sebou spoustu divadelních rolí, i když hlavně školních.
* Kterou máte nejradši?
Asi Dostojevského Grušeňku z absolventského představení Bratři (Karamazovi). To byla moje první velká role v Divadle Disk. A asi osudová. Milovala jsem ji. Rozervaná nespoutaná bytost kašlající na všechny konvence, navenek s velmi tvrdou slupkou, uvnitř však zranitelná jako malé dítě.
* To jste se musela docela odvázat!
To si pište. Všichni jsme byli po tomhle představení unavení jako koťata. Tři a čtvrt hodiny všichni na jevišti s neuvěřitelným výdejem energie. Vše v tomto představení bylo nadoraz. Když rvačka, tak opravdová, když líbání, tak pořádné. Zkoušeli jsme intenzívně dva měsíce a já tam měla jednu vypjatou scénu. Chodila jsem s otisky prstů mého spolužáka. Jak mnou každý den cloumal, měla jsem na pažích podlitiny a vypadala jsem jako týraná žena.
* Ve školních rolích jste si vyzkoušela i Charlottu ve Faulknerových Divokých palmách a třeba Lady Macbeth od Shakespeara. To jsou docela těžké věci.
To byly jen úryvky, ne celá představení.
* Chápala jste ty postavy?
Možná jsem si mohla myslet, že je chápu, ale ani zdaleka jsem to nemohla dokázat. To jsou role pro zralé a hlavně zkušené herečky. Na škole nešlo o to, zahrát to famózně, ale seznámit se s různými žánry her a typy rolí. Ve výsledku zjistíte, že vám jde něco lépe a něco vůbec. Mně docela jde Shakespeare.
* Začínala jste v amatérském Divadle Radar stejně jako Markéta Frösslová, Vojta Dyk, Martin Písařík…
To je takový můj druhý domov. Chodila jsem tam od šesti let až do druhého ročníku na DAMU, dohromady čtrnáct let. Strávila jsem tam nejdůležitější období v životě. Mám tam skutečné přátele.
* Proč jste tedy po základce nešla na konzervatoř, ale na gymnázium?
Ráda jsem hrála pro kamarády, předváděla jsem se, ale opravdu mě nenapadlo dělat divadlo profesionálně. Asi proto jsem šla na gymnázium, abych zjistila, co bude dál…
* A teď už máte DAMU za sebou a píšete diplomovou práci. Na jaké téma?
Není otázka ženská, je pouze otázka lidská (což je citát T. G. Masaryka), aneb Já a Grušeňka. Práce je na čtyřicet stran plus teoretická zkouška z celých dějin divadla. Již jsem si zakoupila literaturu a v čase budoucím ji hodlám i otevřít.
* Kde teď hrajete?
V Divadle Bolka Polívky v Brně hraju Roxanu, v Radaru a Gongu mám představení pro děti a nově jsem nazkoušela zájezdovku Příbuzné si člověk nevybírá s agenturou pana Hanzlíčka Harlekýn. Jezdíme po celé republice. Hostovala jsem v jednom představení ve Stavovském divadle celý ročník jsme byli jako statisté v Národním divadle v představení Cyrano. Nevěřila jsem, jakou má ta budova sílu. Když jsme stáli poprvé na děkovačce, byl to neskutečný zážitek. Mladí zobáci vedle zkušených herců na jevišti, kde stály legendy. Nejsem patetická, ale proběhly i slzičky.
* Jak se k vám slavní herci chovali?
Měla jsem z toho strach, ale bylo to fajn. Nic nepříjemného se mi nestalo. Možná je to tím, že tam hrají oba moji pedagogové ze školy, paní Eva Salzmannová a pan Alois Švehlík. A vedoucí ročníku Darja Ulrichová a pan Nebeský jsou také z Národního divadla a připravili nám půdu. Nedovolili nám, abychom udělali nějaký průšvih.
* Hrajete ráda pro děti?
Představení pro děti vlastně zbožňuji. Jeden z důvodů je, že vám děti nemažou med kolem huby, a pokud je představení nebaví, tak to sakramentsky pocítíte. Navíc jejich reakce jsou naprosto spontánní a musím říct, že nás kolikrát odbourají.
* Cítíte nějaký rozdíl mezi pražským a mimopražským publikem?
Děti mimo Prahu jsou ukázněnější, ale není to pravidlo. V Gongu jsou někdy děti rozjívené a paní učitelky na ně nestačí. Nechceme vypadávat z role, ale stane se, že je musíme herecky ukáznit. Pár věcí většinou funguje: zvětšíme gesto, zrychlíme tempo, zesílíme hlas.
* Chtěla byste na oblast?
Po DAMU jsem o tom trochu uvažovala. Sehnat v Praze místo je obrovské štěstí, navíc jsem nebyla přesvědčená, že na to mám, jestli jsem připravená být opravdovou herečkou. Do toho jsem už měla závazek na Ordinaci a dojíždění by bylo hrozně náročné. Neříkám ale ne, je to rozhodně škola života, kterou bych já, zhýčkaná Pražačka, potřebovala jako sůl.
* Jaké divadlo vám vyhovuje?
Rozhodně komornější. Mám ráda lidi blízko a také jsem nabyla dojmu, že nejsem herečka velkých gest. Mám civilní projev a to na velké divadlo nestačí. Ale nevím, třeba se mýlím.
Myslíte, že proto vás v Ordinaci obsadili do role plaché sestřičky?
Možná, i když já jsem šla do konkurzu na roli Terezy Valšíkové, pak na Tvrdíkovou, ale řekla jsem jednu větu jako Veverka a už jsem ji měla.
* Zato ve filmu Bez tváře, který teprve uvidíme v České televizi, máte hlavní roli dominantní malířky Katky. Umí te malovat?
Vůbec a dokonce si troufám tvrdit, že jsem antitalent. Konzultovala jsem s naší výtvarnicí, aby to ve filmu vypadalo alespoň trochu reálně. Učila jsem se základní věci, jako stát u plátna, držet štětec, abych nebyla za úplné tele. Dodnes mám scénář pomalovaný uhlíkem, jak jsem se snažila kreslit jablíčko a hrušku. Nedopadlo to dobře, ale štětec jsem prý držela krásně.
* Natočila jste také dvě povídky s Miroslavem Donutilem. Jaké to bylo?
Hrozně jsem se těšila a bála zároveň. Poprvé jsem hrála jeho dceru a podruhé jeho obdivovatelku, medičku, která je do něj, do primáře, zamilovaná. Neměl žádné manýry, krásně jsme si spolu popovídali, pomáhal mi tím, že dělal srandu a uvolnil mě. Jsem totiž trémistka, zvracím, omdlévám, potřebuji, aby mě někdo seřval, a já se uklidním. To dělají většinou režiséři a teď už kolegové, ti už to znají a vědí, jak na mě.
* Vy to jednou nejspíš vrátíte nějaké absolventce, až vám bude padesát a budete slavná!
Nevím, co bude, až mi bude padesát, a nechci si to ani představovat. Nic neplánuji, co bude, to bude.
* Žijete s rodiči?
Už ne. Chtěla jsem se už osamostatnit a dokázat sama sobě, že to zvládnu. Bydlíme v podnájmu s Tomášem. S domácími pracemi mi hodně pomáhá.
* Ale hlavně asi jako písničkář doma hraje na kytaru…
Hraje na kytaru, skládá hudbu a píše texty. Má tři kytary a banjo. Přehrává mi, co vymyslel, a já jsem jeden z prvních kritiků, ale jeho písničky mi přijdou natolik výjimečné, že slovo kritika asi není úplně na místě.
* Co na to všechno vaši?
Naši mi vždy nechávali volnou ruku a do vztahů mi nikdy nemluvili. Respektovali to, že jsem velká holka a život si zařizuju podle sebe. Maminka je zdravotní sestra, táta pracuje v ČKD a ještě mám dva starší bratry. Od nich jsem zvyklá na spartánskou výchovu a jsem jim za to vděčná. Neexistovalo žádné žalování a ani naschválníčkový pláč před rodiči. Zkrátka vše jsme si vyřešili výhradně mezi sebou. Členem naší rodiny je ještě pouliční směs pes Max.
* Jako Zahradnická jste vždycky na konci seznamu…
To čekání bylo vždycky hrozné. Třeba na přijímačkách na DAMU jsem šla úplně poslední den poslední. Čekala mě unavená porota, která slyšela posté monology, a věřím, že to pro ni byl nadlidský výkon, ale vyšlo to.
* Máte nějaké přání?
Přála bych si někdy ve snu létat nebo dýchat pod vodou. To musí být krásný pocit. Mívám spíše děsivé sny. Ale vím, že je to otázka podvědomí, a snažím se je sama dešifrovat. U pár snů se mi to už povedlo.
* Co se vám zdálo tuto noc?
Ani nevím. Občas se mi zdá i hezký sen, ale ještě nikdy jsem nelítala.
Větrník - Český rozhlas
Jaká je herečka Lenka Zahradnická.O její práci, životě i soukromí, například také vztahu se zpěvákem Tomášem Klusem byl Větrník Šárky Rusnákové.
Týdeník Televize 16/2009
Lenka Zahradnická: Nemám ráda ponižování
Na televizních obrazovkách se objevují víceméně pravidelně. Jaký však mají vztah k tomuto médiu jako diváci? Na naše otázky tentokrát odpovídá herečka... Lenka Zahradnická.
Oblíbená sestřička Alenka O Veverková ze seriálu Ordinace V v růžové zahradě vnímá televizi především jako zdroj zábavy.
* Co pro mě televize znamená?
Určitý druh relaxace. Když už mám volno, u zapnuté televize si odpočinu a jen tak na ni tupě koukám. (směje se) V podstatě ani moc nezáleží na tom, co v ní právě běží.
* Jaké máte oblíbené pořady a jaké opravdu nemusíte?
Mám hrozně ráda dokumenty, takže se nejčastěji dívám na ČT2 a na filmový klub. Přijde mi ale zajímavá i publicistika typu Černé ovce nebo Na vlastní oči, kdy se člověk kolikrát nestačí divit, c co všechno je v této zemi m možné... Na druhou stranu n nemusím estrádní megalomanské g show nebo p pořady, ve kterých se l lidé nechají dobrovolně p ponižovat.
* Vaše zkušenosti s reklamou?
Minimální. Absolvovala l jsem pár konkurzů, několik j jich dokonce i vyhrála, ale já se chci živit herectvím a to v reklamách, až na výjimky, moc obsažené nebývá.
* Co všechno u televize stihnete?
Asi jako všichni. Když se do ní zakoukám, tak téměř nic, ale pokud ji beru jen jako kulisu, vyperu, trochu poklidím, podívám se na texty na druhý den a pak spokojeně usnu. (usmívá se)
* Sledujete filmy a pořady, ve kterých účinkujete?
Zcela výjimečně. Samozřejmě jsem se párkrát viděla, ale nepatřím k lidem, kteří by se na obrazovce vyhledávali.
* Co vás v dětství a pubertě nejvíc bavilo?
Upřímně, já se na televizi nikdy nějak zvlášť nekoukala. Ale bylo pár pořadů, které jsem zbožňovala. Například seriál Taková normální rodinka nebo třeba nezapomenutelní Bakaláři.
* Moje největší televizní překvapení?
Jsem z některých věcí, co se v televizi ukazují, natolik překvapená, že skutečně nemůžu označit to největší. Nechci být nespravedlivá. (směje se)
* Nejmilejší herec, herečka, film:
Film asi jednoznačně Světáci - můžu ho vidět stokrát a vždy v něm najdu něco nového. Herečka Libuše Šafránková - krásná, inteligentní a charizmatická dáma. A herci? To byli a zůstávají Miloš Kopecký, Rudolf Hrušínský a Vladimír Menšík.
TV Magazín 10/2009
Lenka Zahradnická - Veverka z Marsu
Když do kavárny, kde jsme měli schůzku, nakráčela sympatická a sebevědomá dívka Lenka Zahradnická, marně jsem hledal zakřiknutou a mírňoučkou Alenku Veverkovou řečenou Veverka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě 2.
* Nedávno jste dotočila svůj první větší film Bez tváře s režisérem Tomášem Krejčím. Jste tam více Lenka, nebo Alenka?
Jsem tam Kateřina. Začínající umělkyně. Malířka. S Veverkou nemá moc společného. Snaží se prosadit, ale má to docela těžké, protože je z vesnice, nemá žádné kontakty, rodinné zázemí také není zcela funkční… Jde o příběh milostného trojúhelníku: Dva kamarádi se zamilují do jedné dívky, Kateřiny. Nejdříve žije s jedním, ten pak odjede a ona si začne s tím druhým. Jenže první se vrátí… Klasická situace, ale skvěle napsaná. Do toho se vmísí ještě lektorka angličtiny, která také zamíchá kartami. Děj se odehrává ve dvou plánech: Retro a současnost, natáčelo se to místy na přeskáčku, takže to bylo hodně náročné, kolikrát jsem byla dost zmatená, s kým vlastně právě žiju (smích). Ale vážně: Tomáš Krejčí nám hercům dával obrovskou svobodu, což bylo bezvadné. Kromě toho dal dohromady výborné lidi, kteří spolu hráli ve filmu, asi na to má „čuch“. Skvěle jsme si sedli. Samozřejmě i s lidmi ze štábu. Dodnes spolu chodíme do hospody. A ačkoliv natáčení v Ostravě bylo časově velmi náročné a intenzivní, vzpomínám na ně jako na úžasnou dobu. I když jsem sama ze sebe byla většinou velice rozpačitá a nebyla jsem si jistá, jestli jsem v některých scénách dost přesvědčivá, tak teď jsem zvědavá, jak to dali dohromady. Mám skvělý pocit z lidí kolem natáčení, jak už jsem řekla, ale zároveň se trošku bojím, jak to celé dopadne.
* Máte takovou trému i v divadle?
To víte, že jo. Snažím se s ní bojovat, protože si uvědomuju, že všechno je věcí psychiky. Ale přiznám se, že trpím tak brutální trémou, že jednou jsem před premiérou začala dokonce omdlívat. Nenáviděla jsem se za to. Byl to muzikál Štěstí dam a hrál se v pražském Disku. A navíc jsem celé představení začínala. Měla jsem jako první vylézt na jeviště a pak ještě zpívat! Naštěstí jsem se měla jakoby připravovat na pohřeb, takže jsem sama sobě vysvětlila, že na pohřbu se přece omdlít dá – a bylo to!
* To si dovedu představit. I Veverka z Ordinace nakonec všechno zvládne, i když působí trošku jako „mouchy snězte si mě“…
Pro mě je dokonce něco jako „spadlá z nebe“. Jako holka z Marsu. Ať na ni dopadne cokoliv, ona to trpně přijme a nějak to zvládne… Je kdykoliv ochotná všem pomoct. I těm, kteří jí ublížili. Má svého Boha a je asi svým způsobem šťastná. Má dojem, že jde o určité poslání. Že je tady proto, aby pomáhala.
* Znáte v reálném životě někoho takového?
Já tedy ne. Ale snad scenáristé seriálu někoho takového v dnešním světě objevili, protože jestli takoví čistí lidé, jako je Veverka, ještě jsou, tak zaplaťpánbůh…
* Je role sestřičky v Ordinaci velký protiúkol?
A víte, že možná ani ne? Někdy si totiž připadám, že jsem také z Marsu. Sice jinak než Veverka, ale ulítlá jsem. Občas se chovám jako ztřeštěná, neřízená střela. Odnášejí to třeba kolegové při natáčení. Například mívám „odbourávací“ záchvaty smíchu, kdy nejsem schopná pokračovat před kamerou. A teď si vezměte, že takových „střel“ je v Ordinaci několik (například Martin Písařík, Kristýnka Nováková a další) – a když se potkáme v jedné scéně, je konec! Katastrofa! Štáb je z nás na mrtvici. Režisér šílí. A my se smějeme jako blázni a nejsme schopni se korigovat a uklidnit. Musíme se prostě vysmát…
* To je na chirurgii tak veselo?
Nám jen stačí, když se jeden druhému podíváme do očí, a už to jede… Jinak ale nemůžete posuzovat reálný chod nemocnice podle televizního seriálu. Mám pocit, že v první řadě Ordinace šlo ještě občas o to, jak a co léčit. Ale ve druhé už se všechno překlopilo do spletence vzájemných vztahů a nevztahů a skutečných případů z nemocnice ubývá. Moje máma je zdravotní sestra a občas mi říká, že v nemocnici skutečně nepanuje styl života „každý s každým“. Někdy se mě dokonce známí v žertu ptají, s kým budu něco mít v dalším dílu. Ještě že je Veverka taková stálice.
* Takže mamince se seriál z nemocničního prostředí nelíbí?
Ale prosím vás! Vždyť je to maminka, které tam hraje dcera! Samozřejmě že se jí líbí a je na mě pyšná, ale zároveň tam vidí různé nadsazené věci, které se ve skutečné nemocnici nestávají, ale to je o kompromisech, které natáčení zkrátka vyžaduje. Nelze vždy vyhovět všem stranám. A kromě toho všechno mohutně konzultují s kolegyněmi z práce, takže já mám pak doma všechno z první ruky: Ten nebo ta by si nikdy nemohli vykat, tenhle pracovní postup je zcela jiný, na tohle pracoviště se příbuzný pacienta nikdy nedostal a podobně…
* Hrajete v nejoblíbenějším seriálu Novy. Jak si užíváte popularitu?
Užívám si ji, nicméně moje postava není tak exponovaná, abych to mohla nějak přehánět. Je jistě milé a potěšující, když vás lidé poznají, usmívají se na vás nebo si řeknou o autogram, ale na druhé straně vím, že nejsem stavěná třeba na to, abych například vystupovala v nějaké velké televizní show a masírovala si svoje ego. Mám ráda svoji roli možná i proto, že stejně jako Veverka se nikam necpu a mstačí mi, že nás obě mají diváci rádi. Snažím se být stále stejná Lenka Zahradnická jako před tím, než jsem hrála Alenku Veverkovou, a doufám, že se mi ti daří.
Blesk.cz
Lenka z Ordinace: Veverku čeká těžké období!
Mladá herečka Lenka Zahradnická (23) ztvárnila populární »Veverku« tak přesvědčivě, jako by hrála sama sebe. Jaká je však Lenka ve skutečnosti? Jak moc ji lákají erotické scény a nahota? To vše prozradila čtenářům Blesk.cz
Naše čtenáře nejvíc zajímalo, jak se dál bude vyvíjet vztah sestřičky Alenky Veverkové a doktora Adama Suka. "To já nemůžu prozradit. Jen napovím, že Alenku teď nečeká zrovna lehké období," naznačila mladá herečka. Několik čtenářů Lence nabídlo společné rande. Ona však nabídky důrazně odmítla. Mužem jejího srdce je totiž její spolužák z DAMU zpěvák Tomáš Klus (21), který loni zvítězil v soutěži Czechtalent
Chat 25.2.2009
Tereza: máte děti? jestli ne chtěla by jste je mít
Lenka: Zdravím všechny, moc se omlouvám za zpoždění, ale ta městská hromadná doprava:-). Děti zatím nemám, ale rozhodně je do budoucna mít chci
XXX: Ahoj jak se máš?:-) Koukáš se na sebe v ordinaci?
Lenka: mám se docela pěkně a je to i tím, že je venku konečně sluníčko-poměrně klišé, ale něco na tom je.-). Na ordinaci jsem se za celou dobu viděla asi třikrát, nemám většinou čas a asi by mi to ani neudělalo zrovna nejlíp:-)
Felix: Leni,na té fotečce se tváříš důležitě,už máš kluka?A má aspoň bourák za pět melounů?
Lenka: Důležitě? To umím? Člověče kluka už mám a auto za pět melounů nějak nepotřebuju. Přehodnotila jsem:-)
Lenka: Máte přítele? Plánujete založení rodiny, nebo se budete věnovat herectví a rodinu založíte později?
Lenka: Mám přítele,ale založení rodiny zatím neplánujeme a hlavně se ani plánovat moc nedá. Až se to stane tak se to stane a kariéra v tu chvíli půjde stranou.
Charlie: Dobrý den, jak jste na tom s vařením? Zvládnete svíčkovou?
Lenka: To je celkem záludná otázka.-). Zvládnu vývar-tím jsem poměrně pověstná, taky špenát na mnoho způsobů. Ale na svíčkovou budu asi ještě mnoho let začátečník.
Semtex: Svlékla by jste se pro pánský časopis?
Lenka: Ne, asi na to nemám úplně náturu. Neodsuzuji nikoho kdo to udělá, ale já to asi nikdy nebudu. Myslím si, že nahota je intimní věc se kterou se musí zacházet velmi opatrně:-)
Marie: Váš největší trapas při natáčení Ordinace?
Lenka: Tam se pořád něco děje:-). Jedna věc se mi teda stala, nevím jestli se to dá nazvat trapasem, ale rozhodně se mi za to dost lidí dodnes směje. Točili jsme scénu s živými malými žlutými housaty. Bylo před ostrou klapkou a já se rozhodla, že se s jedním musím vyfotit-neb jsem milovnice zvířat. Tak jsem ho k sobě přitiskla a to malé stvoření mi hodilo lejno do sesterského kostýmu-do výsřihu. Nemohla jsem točit, protože jsem smíchy ležela na zemi a měla hovno ve výstřihu:-)
Jirka: Vadí vám když se muíte líbat před kamerou s vašim seriálovým přítelem?
Lenka: Jsem herečka, je to má profese-tudíš není možné mít s takovou věcí problém.
Hanka: Vedle kohon jste se dnes ráno probudila?
Lenka: Vedle svého přítele a asi sedmi plyšáky se kterými sdílíme lože:-)
Věra: moc se mi libite,jak jste hodna a obětava ,jste taková i ve skutečnosti?A s Adamem se k sobě moc hodíte.
Lenka: to musí posoudit lidi v mém okolí, sama si na to netroufnu. A děkujeme-Adam nebo Pepa, jak chete, bude rád
Radim: Dobrý den Veverko :-) Mě trápí jen jedna prosba. Několikrát (2x) jsem psal na adresu TV Nova dopis na Vaše jméno s fotkou, zpáteční obálkou a prosbou o podpis.Už je to od posledního poslání 3 měsíce a pořád nic. Dostala jste ji vůbec? Je nějaká jiná možnost, kam bych Vám mohl zaslat prosbu o podpis?S přáním všeho nej...
Lenka: Nedostala jsem ho, ale dnes tam jedu a poptám se. Tímto se chci omluvit všem, kteří mě žádali o autogram-stále nemám podpisové kartičky a své fotky zkrátka nemám, takže chci poprosit o strpení. Jakmile je však dostanu, pokusím se vyřešit všechny své resty:-) Děkuji za pochopení
Pepe: Jak blízko máte k postavě Veverky?
Lenka: Myslím, že toho máme dost společného. Obě jsme schopné se pro druhé obětovat a někdy se to zkrátka nevyplácí, ale myslím, že narozdíl od veverky jsem seuž lehce naučila v tom dnešním světě chodit, takže jsem asi mín zranitelnější. Možná,:-)
Pajka: ahojky moc vás zdravím,jste moc hezká,nechtěla jste někdy zkusit štěstí v holywoodu?myslím,že by jste měla šanci.
Lenka: Děkuju moc, to potěší, ale myslím, že nějaká holka z Prahy co hraje veverku by je asi /plně neoslovila a rozhodně by netočila filmové hity:-). Navíc by se Lenka musela naučit pořádně anglicky.
Marek D.: Ahojik Veverko, jsi moc pěkná slečna, určitě se líbíš hodně mužům, ale zajímalo by mě jestli se do Tebe již někdy zamilovala holka a jestli Ti to řekla. Popřípadě jak by jsi zareagovala na takovéto vyznání. Pěkný den a hodně dalších úspěchů v kariéře.
Lenka: Jestli se do mě zamilovala dívka to netuším, žádné vyznání jsem nedostala. A jak bych reagovala? Těžko říct-můžu si to jen představit, ale v té chvíli člověk reaguje tak spontáně, že jakákoliv příprava by byla zbytečná. Ale nemyslím si, že bych zareagovala nějak špatně, neb mi tyhle věci připadají normální a naprosto je respektuju.
Kamil: Kdo je podle vás nejkrásnější česká herečka?
Lenka: Libuška Šafránková-skvělá herečka a dáma s neuvěřitelným charisma a přirozenou krásou.
Miro: Chodíš někam do klubů? Jakou posloucháš muziku? Máš iPOD?
Lenka: Moc často zrovna do klubů nechodím:-(. Jen když mají moji kamarádi koncert, tak ráda zajdu. Nějak specifickou hudbu neposlouchám. Ale takové mé stálice jsou můj přítel, Jaromír Nohavica a Zuzana Navarová. Ale ráda si poslechnu vlastně cokoliv:-)
Jarka: Chtěla bych se Leničky zeptat, odkud pochází a kolik má sourozenců. Jinak ji hlavně moc zdravím, je to příjemná, sympatická a milá osůbka.
Lenka: Tak já pocházím z Prahy, tedy přesněji z Prahy 2-narodila jsem se v porodnici u Apolináře. A mám dva starší bratry. To už jsou, ale vážně velký kluci:-)
Markéta: Dobrý den slečno Lenko.Prozradila by jste nám něco málo o tom,jak bude vypadat vztah Veverky s Adamem Sukem?Teď se vrátí Gábina Šímová,tak asi budete mít problémy,že?Mějte pěkný den
Lenka: To já nemůžu prozradit. Jen napovím, že Alenku teď nečeká zrovna lehké období.
Jan: --------------------------------ukázalas uš někdy na veřejnosti prsa?
Lenka: Ne
Jan: jestli ne tak to honem udělej!
Lenka: A proč bych to dělala
Dita: dobrý den, považujete se za celebritu
Lenka: Neznám definici slova celebrita:-),ale já se cítím úplně stejnou Lenkou Zahradnickou jako předtím.
Andy: Vaše postava v OVZ je naprosto hloupá. Takové naivní děvče, které je nábožné a sex chce mít až po svatbě je v dnešní době naprosto nepřípustné. Vaše postava se zasekla na začátku minulého století. Tam i ve 30 byly ženy brány jako naivní bytosti. Nevadí vám to? Mě vaše postava prostoduché sestřičky přímo ŠTVE.
Lenka: Děkuju za názor. Mě osobně to nevadí, věřte mi, že jestli opravdu ještě někde existují lidé jako Alenka, tak by to měl být přísně chráněný druh lidí, aby nevymřel. Mám totiž pocit, že v tempu dnešní doby by to bylo občas potřeba.
Lola: ajooj si ta nejlepsi sestricka :) jsi taky takova ve skutecnosti? :)
Lenka: děkuju moc.
Kačenkaa: Dobrý den,nejprve Vás zdravím.A teď otázka-chtěla byste být i v reálném životě zdravotní sestrou?Přeji hodně štěstí,úspěchů a lasky.
Lenka: Chtěla jsem jít na střední zdravotní a opravdu jsem chtěla být zdravotní sestrou,ale už mě to opustilo. Šíleně těžká, zodpovědná a málo ohodnocená práce. Obdivuji lidi, kteří tuto práci s láskou dělají.
Tomáš: Sledujete politiku? :)
Lenka: Radši moc ne. vím co se děje, ale jen rámcově. Nechci umřít vzteky mladá.
pes: Sledujete soutěž NejPes Česka na Blesk.cz? Máte nějaké zvířátko? :)
Lenka: Nesleduji. Mám pejska z /tulku. Je to klasický ořech-takže v něm najdete kus každé rasy co jde zrovna kolem vás:-). Ale je úplně nejlepší a strašně vděčný
Jana: Je tvůj přítel opravdu Klus? Moc Vám fandim, ať se Vám daří
Lenka: Můj přítel
Tom: Přeji Ti pěkný den, na netu jsem našel o Tobě stránky www.lenkazahradnicka.wbs.cz . Ty se s tou slečnou znáš?
Lenka: Založila mi stránky a znám jí, že chodila na naše představení a vím, že mi moc fandí.
Josef: Od kolika let se věnujete herectví ???
Lenka: Asi od šesti let-to jsem začala chodit do dramatického kroužku do divadla radar.
Andrej: Kdo je váš největší kamarád z herců Ordinace?
Lenka: Nevím kdo je největší. Tam jsou vážně všichni fajn.
Zdena: V seriálu hraješ holku, která se drží zásady - sex až po svatbě. Jaký je tvůj osobní názor?
Lenka: Ne, osobní názor Lenky to opravdu není:-)
Matla: Jak reagujes na odchod Martina Trnavského? Já kdys umrel tak sem probecela celou noc.
Lenka: Takové věci se dějí. Na reakce nebyl ani čas. protesty nic nezmůžete, nezbývá než se s tím smířit. Martina budu vídat stejně
Slovensko: ahoj, aj na Slovensku mame radi Veverku:)a drzime jej do buducna palce, dobrych ludi je maaaalo a treba si ich vsimat, a dufam, ze aj Veverka ma rada Slovensko..divak zo Slovenska:)
Lenka: Slovensko mám moc ráda. Mám spoustu přátel ze Slovenska a hlavně slovenština je úplně nádherný jazyk.
Vašek: Ahoj Leni,ježíši,nechceš si mě vzít,mám pro tebe pugét červených růží,čistý trencle a motýlka a čekám před redakcí!
Lenka: Vážně?
godfather junior: Lenko,hodíme tvého přítele do Vltavy a projdem spolu růžovou álejí...ju?;-)jsem podobný Delonovi v jeho mládí,srdéčko mám jen pro tebe a meďák za 2 melouny!
Lenka: Můj přítel závodně plaval, ztakže tvůj plán by nejspíš nevyšel. A jak jsem už psala,já přehodnotila:-). Ale děkuju
Tinny: JSTE PRY LESBICKY ORIENTOVANA A MASKUJETE TO UDAJNYM,HOMOSEXUALNIM PRITELEM.TAK TO PSAL KONKURENCNI BULVAR,JE TO PRAVDA?
Lenka: Co myslíte? Vážně tomu chcete věřit?
Stano: Ahojenky, je pravda,že jsi se léčila v Bohnicích ze závislosti na psychotropních látkách a hodně piješ tvrdý alkohol( flaška rumu pro tebe není problém)?
Lenka:Teď sem se hrozně zasmála tomu co čtu:-). Neříkám, že si ráda nedám víno, ale kde se berou tyhle informace netuším. Každopádně autora této fámy moc pozdravuji:-)
Emil: ty seš obarvená děvčico,či ne?ako že si braun a né pochcaná sláma jako v serošu?
Lenka: Ne já mám na hlavě skutečně nefalšovanou pochcanou slámu:-)
godfather junior: Teda od tý doby,co máš toho tvýho plaváčka jsi nějaká protivná:-((,teda ten tě změnil šohaj jeden nepěkný!!Vyměň ho,je vidět,že k tobě nepasuje a jsi z něho rozmrzelá!
Lenka: Ty si takhle nedůtklivý?
Martin: Ahoj, Co ten nový doktor v seriálu. Pěkný drsňák,ne? Líbí se ti? Zapleteš se s ním?
Lenka: Vůbec netuším, vše je v moci scénáristů.
Moravak jak poleno: Bože,ja ťa chcu gazdina!!!!mam par slepic a vepřů a buďem bydlet na salaši i s mojů kozů,kdy sa nastěhuješ?
Lenka: Neskutečně lákavá nabídka:-). Kde přesně na Moravě?
R.Polesný: Jaký typ žen se Vám líbí a spala jste už s Aichmaerovou,jak se všude píše?
Lenka: Nevím o tom, že by se to stalo:-)
Albert: Čau koukám na tebe v ordinaci a jsi fakt nejvíc sexy sestřička jakou jsem viděl. Co bys řekla tomu, kdyby tě autoři scénaře dali dohromady s doktorem Hanákem?
Lenka: Děkuju moc za lichotky. Co bych tomu řekla? Nevím, až se to stane a jestli se to stane, tak na to něco řeknu:-)
Matla: Jak ste se citila v roli andela??????
Lenka: Dobře, zavzpomínala jsem na staré dobré časy:-)
Matla: Budes mit v ordinaci svatbu se Sukem????
Lenka: Nechte se překvapit:-). Tak a jinak mi tu s vámi bylo moc dobře, děkuji za otázky a já se jedu převtělit do Alenky a natočit další díl. Mějte se krásně Lenka
TV Pohoda
„VEVERKA“ jako přírodní úkaz
Ach, to seriálové prokletí… Když fotograf mezi kolegy utrousí, že si domlouvá focení herečky Lenky Zahradnické, málokdo reaguje. Když vyjde najevo, že jde o seriálovou postavu z Ordinace… ozve se: To je ta hodná sestřička Veverka! Nynější sestra Alena Veverková začala jako hyperaktivní šestiletá Lenička chodit do dramatického kroužku v divadélku Radar a zůstala tam plných čtrnáct let.
* Zdá se, že o herecké dráze bylo rozhodnuto v útlém dětství?
„Dramaťák mě hrozně bavil, ale nikdy mě nenapadlo, že bych mohla být profesionální herečkou. Konzervatoř mě minula. Takže ve čtvrťáku na gymplu jsem si kladla otázku, co bude dál? Jednou přišel můj přítel s kamarádem a říká: Leni, my chceme zkusit přijímačky na DAMU, pojď taky. Tak jsem šla, a oni mě vzali.“
* Počkejte, počkejte. Občas některý herec vypráví, jak šel víceméně náhodou s kamarádem ke zkouškám, kde kamarád neuspěl, kdežto on ano. Cožpak je to taková loterie?
„Já jsem k nim samozřejmě nešla z ulice. Vyplnila jsme přihlášku a na zkoušky se připravovala, ale cítila jsem zvláštnost té situace: byli tam lidi, kteří o herectví snili odmalička, trápili se, šli ke zkouškám napotřetí, pak přijde Zahradnická a je tam. Celý první ročník jsem se vzpamatovávala z toho, že jsem zrovna já měla to štěstí zařazovat se pomalu mezi ‚opravdové‘ herce.“
* Jste čekatelkou na magisterskou zkoušku, před vámi je diplomová práce a její obhajoba. Mohu poprosit o kratičké ohlednutí za roky na DAMU?
„Do školy jsem vkročila s naivní představou, že to bude poměrně legrace. No, nebyla. Ta škola je v něčem až krutá. Ráno v osm do ní vkročíte a večer v osm vás vyplivne. Pohltí vás natolik, že nemáte čas ani sílu dělat skoro nic mimo ni. Je to tak asi správné, i když sama jsme na to přišla až ve třetím ročníku, při hostování v divadle. Dostala jsme roli a musela okamžitě makat bez toho, že by se někdo se mnou patlal a ptal se mě na mé pocity, na to, jak jsme se vyspala.“
* První televizní roli jste dostala v seriálu Světla pasáže, nyní hrajete v ‚Ordinaci‘. Jak si vás obě role našly?
„V první případě jsem nad nabídkou váhala. Byla jsem ještě na škole a od televizních seriálů měla určitý odstup, Ale jeden kolega režisér mi tehdy řekl: Neblázni, práce není tolik, abys ji odmítala. Ten seriál točí dobrý režisér s kvalitním štábem, tak neváhej. Měl pravdu. Byla to dobrá zkušenost herecká i lidská. Se členy štábu se dodnes občas scházíme v hospůdce. Pokud jde o Ordinaci v růžové zahradě, nejprve jsme dělala zkoušky na jinou roli. Dlouho bylo ticho, takže už jsme s obsazením ani nepočítala. Zavolali čtrnáct dnů před zahájením natáčení, a byla z toho sestřička Veverková. Tahle práce představuje obrovskou hereckou zkušenost před kamerou, kontakty a v neposlední řadě i jisté zviditelnění…Myslím, že teď se mezi námi moc neřeší, jestli je někdo divadelní nebo seriálový herec. Kdo nás chce vidět na scéně, jde do divadla. Kdo nás chce vidět v seriálu, zapne si televizi.“
* Sestra Veverková alias Veverka je podle některých recenzí nadpozemsky hodná a vlídná osoba, která působí ve věcném nemocničním prostředí jako zjevení. Jak si s ní vnitřně rozumíte? Jak by dopadlo srovnání Veverková se Zahradnickou?
„Určitě máme něco společného. Ona nosí tvář hodné holky, je taková srovnaná se sebou i s okolím, má svého Boha.“
* Vy sama jste věřící?
„O své mamince a babičce to mohu říci s jistotou, o sobě ne. Nechodím pravidelně do kostela, nejsme v nějaké stále komunitě lidí okolo církve. Přesto někdy zajdu do kostela a strávím tam chvíli sama se sebou. V myšlenkách se ociťuji a hlavou mi projdou modlitbičky, které mě babička v dětství naučila… Pokud jde o sestřičku Veverkovou, asi jsme jí podobná v ohledech vůči lidem. Umím se pro mě obětovat, i když se to třeba nevyplácí a občas si natluču nos. Myslím, že Zahradnická není v životě tak naivní jako Veverková v seriálu. Ona už je tak trochu přírodní úkaz. Na druhé straně bych chtěla věřit, že takový lidé existují i mimo televizní seriály.“
* Hovořili jsme o škole, o divadle, o práci v televizi. Kde vás můžeme potkat, když máte čas jen pro sebe?
„Doma u knížky, s kamarády u vína, na procházce se psem. To dokážu zmizet i na půl dne a chodit s ním po lese.“
Super.cz
Sestřička Veverka z Ordinace: Srdce má na pravém místě
Milovníci seriálu Ordinace v růžové zahradě by nikdy nespatřili sestřičku Veverku v podání Lenky Zahradnické (23), kdyby šla studovat psychologii, jak původně chtěla. Nakonec u ní zvítězilo herectví.
„Práce s lidmi je pro mě velmi naplňující, proto jsem chtěla dělat psychologii. Bohužel jsem se tomu nevěnovala naplno a herectví bylo moje druhé velké přání, tak jsem si to odůvodnila, že budu herečka pracující pro lidi!“ říká se smíchem. Do své profese se Lenka tak zbláznila, že o sobě dokáže bez problému říct, že je workoholička.
„Svou práci miluju a celkově jsem takový akční člověk a představa, že bych měla chvíli jen tak sedět doma, je pro mě ubíjející. Sice občas hekám, že už nezvládám, ale nemít práci, tak jsem vyřízená. Ještě, že hraji i v divadle!“ dodává s úlevou Lenka. Jelikož je herectví vratké povolání, co by se stalo, kdyby náhle upadla v zapomnění!? „Měla jsem vždycky touhu pracovat v Drop Inu jako moje kamarádka. Ona tam pro závislé lidi dělá divadlo formou terapie, a to mi přijde fantastické. Nebo bych šla do Klokánka či podobné organizace, kde bych mohla hlavně pomáhat. Je to práce, která má s herectvím něco společného, a ještě můžete udělat dobrou věc!“ Lenka má zkrátka srdce na pravém místě. Proto by se také v životě neztotožnila s chováním její seriálové Veverky, která podlehla ženatému doktoru Hruškovi. „Snažím se v reálu takovým situacím vyhýbat, protože vím, že to není nikdy příjemné. Mám pevnou zásadu, že se to nedělá! Taky bych nechtěla, aby mi jednoho dne nějaká neznámá odloudila partnera!“ říká přesvědčeně...
Yellow
Vodní hrátky
Lenka Zahradnická hraje v divadlech v Brně i v Praze. Diváci ji znají hlavně ze seriálu Ordinace v růžové zahradě jako jenmnou a nevinnou sestřičku Alenu.
* Koho si představíte jako přitažlivého muže?
Třeba George Clooneyho nebo Pavla Řezníčka. Líbí se mi mužní chlapi.
* Co myslíte, že muže na ženách přitahuje?
Podle mě je nejlepší sázet na přirozenost. Čím přirozenější, tím lepší. A když je navíc ta žena něčím specifická, je to vůbec nejlepší. Třeba nedávno jsme potkala kamarádku a ta měla jedno oko normální a duhou duhovku měla tak zajímavě rozprsklou. Mám ráda netypickou a nevykonstruovanou krásu.
* Myslíte, že je pro muže přitažlivé, když je žena svádí?
Jak pro které. Obdivuji holky, které mají na to, aby byly aktivní, já jsme vždycky spíš v koutě a čekám, až někdo přijde. Někdy sice čekám třeba tři roky, ale dočkám se.
* Je sexy hlas?
Určitě. Hlas je důležitý. Vnímám ho hlavně u mužů - kdyby měl kluk vysoký hlas, tak by se mi asi moc nelíbil. Mám ráda chrapláky. I u žen je mi sympatičtější drsnější hlas. Mně takový hlas dodá jen lehké nachlazení.
* Kdy vám někdo naposledy řekl, že jste přitažlivá?
Zrovna včera na večírku. Dobře se takové komplimenty poslouchají...
Proženy.cz
Jsem strašně stydlivá herečka
Jako malá chtěla být profesionální princeznou a díky herectví, které vystudovala, se jí toto přání může splnit. Své sny neříká nahlas, protože se bojí, že by se jí nemusely splnit. I to je herečka Lenka Zahradnická, kterou jste si zamilovali díky roli sestřičky v seriálu Ordinace v růžové zahradě.
* V Ordinaci v růžové zahradě hrajete věřící zdravotní sestřičku. Jak jste se s touto postavou ztotožnila? Je něco, co byste si vzala z této role i do svého osobního života?
Hraji Alenku Veverkovou a mám ji ráda, protože je to typ člověka, kterého zkrátka nelze nemít rád. Se ztotožněním jsem problém vůbec neměla - jsme si něčím podobné. Akorát bych chtěla někdy Alenku vzít za ruku jako její starší sestra a ukázat jí, že ten svět není tak růžový a krásný, jak si ho maluje.
* Jste velmi štíhlá. Udržujete si nějakým způsobem svou linii? Preferujete například zdravou stravu?
Snažím se jíst zdravě, to je asi jediné, co dělám, ale nějak důsledně to taky nedodržuji. Není problém mě vidět cpát se biftekem, já jsem totiž masová.
* Sportujete?
Nějak přehnaně aktivně ne, ale jen pro udržení kondice a svůj dobrý pocit. Chodím do posilovny a plavat, někdy si zaběhám a občas si zajdu na trénink do školy se svými mladšími spolužáky.
* Jaká kniha vás naposledy zaujala?
Mám moc ráda knížky a naposled mě hodně zaujaly Zápisky z blázince od Miroslava Macháčka. Je to autobiografie a při čtení mi běhal mráz po zádech. A nikdy mě nezklamou pohádky od Miloše Macourka, ty jsou nejlepší před spaním.
* I díky knize může člověk zapomenout na okolní svět, ve kterém žije. V pohádkách se osud mění mávnutím kouzelného proutku... V jakém období by chtěla žít Lenka Zahradnická?
Snažím se být spokojená v době, ve které jsem, i když mě to stojí dost úsilí. Narodila jsem se v téhle době, tak to tak mělo být a musím se vyrovnávat s dnešním světem. Samozřejmě bych se chtěla podívat do jiné doby, ale jelikož nejsem troškař, chtěla bych mít dveře, které bych každý večer otevřela a ocitla se někde jinde.
* Míváte před představením stále trému, nebo je to už běžná rutina?
Divadlo pro mě nikdy nebude běžná rutina a ani to nejde. Trému mám vždycky, rozdíl je jen v intenzitě. Zbožňuji chvíle před začátkem představení - je to takové zvláštní chvění a směs mnoha pocitů. Baví mě ten stav.
* Požadavky režisérů jsou někdy i dost přehnané. Nechala byste se kvůli roli třeba ostříhat dohola nebo rapidně přibrat?
Když něco takového režisér požaduje, musí to být nezvratně odůvodněné. Pokud o tom přesvědčí i mě, není co řešit.
* Lidi pospíchají a ženou se pořád vpřed. Máte recept na to, jak zvládat stres, shon a pracovní vytíženost?
Kdybych ho měla, tak ho dávno používám. Mám dojem, že recept neexistuje. K této profesi stres a shon patří, a když je herec vytížený, tak je šťastný, i když na to nadává. Nevím, jestli je to pravidlo, ale u mě to tak funguje.
* Když se řekne první láska, představíme si krásného mladíka, který ve škole dělal lotroviny, aby se nám zalíbil. Jak vzpomínáte na svůj první polibek?
Ať vzpomínám, jak vzpomínám, už je to asi příliš dávno. Počítám tak někde ve školce.
* Přijala byste nabídku na film, ve kterém byste se objevila nahá? A co líbací scény? Nestydíte se?
Musel by se mi líbit scénář a na určitých věcech se s režisérem domluvit. Stydím se strašně, ale vše se dá překonat. Navíc jsem se dala k herectví, kde se tyto věci dějí na denním pořádku, takže si myslím, že dřív nebo později na každého dojde.
Nedělní Aha!
Lenka Zahradnická alias Veverka z Ordinace: Pravda o natáčení lechtivých scén
Má za sebou několik menších televizních rolí, ale tou nejznámější je silně věřící sestřička Alenka Veverková z »nováckého« seriálu Ordinace v růžové zahradě. Mladá herečka Lenka Zahradnická (23) ztvárnila populární »Veverku« tak přesvědčivě, jako by hrála sama sebe. Jaká je však Lenka ve skutečnosti? Jak moc ji lákají erotické scény a proč nerada běhá před kamerou? To vše prozradila čtenářům Nedělního Aha! v následujícím rozhovoru.
* V seriálu Ordinace v růžové zahradě máte mezi lékaři a sestřičkami přezdívku Veverka. Tituloval vás tak někdo i mimo natáčecí studio?
„Stalo se mi, že na mě tak pokřikovaly například děti na ulici. Nebo při představení v divadle Gong, kde jsem hrála Sněhovou královnu. Bylo tam asi pět set dětí a když jsem kolem nich procházela, volali na mě Veverko!“
* Dokážete si představit, že byste byla skutečnou sestřičkou z povolání?
„Dřív jsem si to dokonce plánovala. Chtěla jsem jít na střední zdravotní školu, vůbec bych s tím problém neměla. Odradila mě od toho máma, která je zdravotní sestřička. Takže jsem šla na gympl, abych měla maturitu a pořádně si rozmyslela, co budu dělat. Pak jsem zkusila DAMU, kterou teď končím a svého rozhodnutí nelituji.“
* Vaše sestřička Alenka je hodná a silně věřící osoba. Jak jste na tom s vírou vy?
„Ne, že bych pravidelně chodila do kostela, ale také věřím. Přijde mi hezké a důležité v něco věřit. Ale to už je na každém člověku.“
* Je vám Alenka sympatická?
„Je mi moc sympatická. Je to milá a hodná holka. Na ní není skoro nic záporného. Tu víru má v sobě a podle toho se chová.“
* Až na to klopýtnutí se ženatým doktorem...
„Ano, to mě také překvapilo a sama pro sebe jsem se to snažila odůvodnit. Asi se to může stát i takové holce.“
* Kolik toho máte se sestřičkou Alenkou společného?
„Určitě bych se ve všech situacích nechovala jako ona. Ale v základě jsme si podobné. Možná na těch sedmdesát procent.“
* Máte nějaký zajímavý zážitek z natáčení Ordinace?
„Vím, že když mám ve scénáři napsáno, že mám běžet, celý štáb se na to těší. Já totiž při běhu vypadám jako doga. Podobně, jako jí létají packy, létají mně ruce a nohy. Jednou jsem navíc při běhu zakopla o Adélu Gondíkovou a pořádně jsem se natáhla. Bohužel to vystřihli, myslím, že by se diváci pobavili.“
* Máte ráda erotické scény při natáčení?
„Myslím, že to vůbec nelze – mít je ráda. I když to ve výsledku může vypadat hezky, je to taková obstrukce. Když si představíte, že kolem vás stojí dvacet lidí, tak je to vysloveně neerotická záležitost. Nejsem ten typ, co by si to užíval před kamerou a určitě to nevyhledávám. Pokud jsou k tomu pádné důvody a režisér mi je vysvětlí, tak ano, ale rozhodně nemám ráda nahotu, která je zbytečná.“
* A kdyby přišla lákavá nabídka na focení aktů pro pánský časopis v řádu milionů?
„Vůbec. To by mě ani nenapadlo.“
* Jak trávíte svůj volný čas?
„Když mám volno, což není často, chodím plavat, cvičit a hlavně na procházky se psem Maxem. A ráda zajdu se svým přítelem na večeři.“
* Máte vážnou známost?
„Mám, ale své soukromí si chci chránit.“
* Dobře. Jak starého máte psa?
„Je z útulku a právě řešíme, kdy bude mít narozeniny. Je to nalezenec, takže nikdo neví, kolik mu vlastně bylo. Ale určitě je to ještě štěně.“
* Tušíte, co z něj jednou vyroste?
„Nejsme schopni na to přijít, je to takový mix. Mně připomíná dogu, zároveň ohaře, chrta, retrívra i pittbula. Je vysoký a přitom vychrtlý... Tak uvidíme.“
* V čem vás v nejbližší době spatříme v televizi?
„S českou televizí Ostrava točím film, který se jmenuje Bez tváře. Je to příběh milostného trojúhelníku, kde hraji studentku, která chce být malířkou.“
TV plus 39/2008
Lenka Zahradnická: "Umím se dobře vymlouvat"
Zdravotní sestřička Alenka Veverková ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, respektive herečka Lenka Zahradnická začala novou etapu života.
Právě končí čtvrtý ročník studia činoherního herectví na pražské DAMU a začíná se rozhlížet, co ji ve světě dospělých čeká. Ačkoliv je jí teprve třiadvacet let, hostuje na prknech pražského Stavovského divadla ve hře Pygmalion, v Divadle Aha! se proměnila v Gerdu ve Sněhové královně a také ji můžete vidět v Brně v Divadle Bolka Polívky, kde se svým seriálovým kolegou Martinem Trnavským hraje se společností Frida ve hře Roxana. Srdce televizních diváků si získala právě jako představitelka hodné sestřičky Alenky, kterou by si v nemocnici přál potkat asi každý pacient. Naše povídání začala ihned po příchodu ona sama, čímž navodila fajn atmosféru. A pak mě dokonce pustila k mojí první otázce...
* To jste byla takto upovídaná vždycky?
(směje se) No, vlastně ano. Byla jsem takové větší, hyperaktivní a všude viditelné dítě, které se nedalo přeslechnout. Z vyprávění vím, že jsem skutečně povídala dříve, než je u batolat běžné. Pak přišla pro rodiče spása v podobě mého přihlášení se do dramatického kroužku v Divadle Radar - a tudíž vybití přebytečné energie. Vydrželo mi to dlouho, celých čtrnáct let. Problém však přicházel ve chvíli, když jsem měla svoje myšlenky napsat na papír, což opravdu není moje silná stránka. Takže to končilo většinou skutečně neutěšeným výsledkem. Vždycky nad tím urputně přemýšlím, a kvůli tomu to pak ve finále bývá ještě horší.
* Takže jste se svojí upovídaností prokousala až k herectví?
Vlastně jo. První impulz bylo právě Divadlo Radar. Tam jsem si našla přátele a mohla se výborně realizovat. Nikdyby mě ale nenapadlo stát se studovanou herečkou, to je vlastně asi také dílo osudu. Šla jsme na gymnázium s tím, že se během čtyř let rozhodnu, co ze mě pak bude, ale nevymyslela jsme to. Pak za mnou přišel tehdejší přítel s mým nejlepším kamarádem. Podali si přihlášku na DAMU a navrhli, ať zkusím štěstí s mini. A najednou jsme byla na herecké škole. Úplně jednoduchý příběh, že?!
* Vypadáto tak. Žádný herečtí předkové tedy do vašeho rozhodování nezasahovali?
Právě že vůbec. Snad jen děda prý kdysi na vesnici hrával ochotnické divadlo. O nikom jiném nevím...
* Je pro vás snadnější hrát v divadle, nebo stát před kamerou?
To jsou věci, které se absolutně nedají srovnávat. Obojí má své kouzlo a nedá se ohodnotit, co je jednodušší a co těžší. Neumím říct, co mám radši, jen vím, že ani jednoho se neumím a nechci vzdát.
* Vaše postava Alenky Veverkové vOrdinaci je až neskutečně hodná. Setkala jste se někdy s podobnou zdravotní sestřičkou ve skutečnosti?
A víte, že ano?! Asi ve třinácti letech jsme musela jít na akutní operaci slepého střeva. Tehdy mě dostala na starost řádová sestra, což byla úžasnázkušenost a vlastně takový vzor pro Alenku.
* Vy jste nikdy po takovém zaměstnání netoužila?
To ano, jenže mamka mi to hned rychle rozmluvila. Víte, ona je zdravotní sestra, a tak ví, že tato profese opravdu není nic nenáročného.
* Jak hodnotí váš výkon z pozice profesionála?
Maminka je maminka. Ta to všechno vnímá úplně jinak než já... Občas mi ale opravdu řekne, že jsme například sahala blbě na injekci. Zárověň však skoro vždycky nakonec dodá, že i tak to bylo dobré. Prostě si dovede všimnout věcí, které by se v nemocnici za normálního provozu jen tak nestaly.
* Zajdete si k ní někdy pro radu?
Občas se na toto téma začne mluvit. Mamka mi vždycky řekne, že mi moc ráda poradí, když tedy budu chtít. Ale na natáčení s námi bývají opravdoví lékaři, kteří jsou tam právě z těchto důvodů, a mi herci jim za to děkujeme.
Jackie 24/2008
"Doma mi dávali pořádnou sodu!"
Věčně rozesmátá Lenka Zahradnická v Ordinaci hraje naivní sestřičku Alenu Veverkovou, v civilu je však její pravý opak.
* Lenko, jak jste se ocitla v Ordinaci v růžové zahradě?
Sama nevím. Odmala jsem chodila do dramatického kroužku. V 1. třídě se nás ptali, kdo chce hrát divadlo, a protože jsem byla hyperaktivní, začala jsem chodit. V divadle Radar jsem strávila úžasných 14 let. Vždycky mě bavilo se předvádět a dělat zábavu. Do Ordinace mě asi navrhla paní Baborovská, která mě znala už ze Světek pasáže. Na konkurz jsem šla původně na roli Terezy Valšíkové, pak na Tvrdíkovou a nakonec jsem řekla větu jako Veverka, tak ji hraju.
* Ta je ale neskutečně hodná...
...snová, jako z pohádky. Někdo tak naivní už snad ani neexistuje. Shodneme se ale v tom, že já taky neumím nikoho odmítnout. A často na to dojedu.
* Co na roli sestřičky Alenky říkají rodiče?
U nás v rodině nemá s herectvím nikdo zkušenosti, takže jsou nadšení a hrozně mi fandí. Maminka vždycky říká, že to bylo úžasný, i když to stálo za prd..., a tatínek spěchá z práce domů, aby seriál stihl. To mě dostává.
* Vy jste ale chtěla být také kdysi zdravotní sestřička, ne?
To je pravda. Maminka je zdravotní sestra a mě to hrozně lákalo. Chtěla jsem jít na dětské oddělení, ale maminka mi to zakázala. Prošla si tím a říkala, že je to šílené na psychiku a že na to nejsem. Takže jsem skončila na gymplu, konzervatoř mě tehdy vůbec nenapadla. Měla jsem svoje amatérské divadlo a bylo mi fajn.
* Stále bydlíte u rodičů?
Ano. Jsem z prahy a rodina bydlí pořád spolu. Teda kromě staršího bráchy Antonína, který už má ženu, ale mám ještě jednoho brášku Jenina...
* Jak že se jmenuje?
Honza, ale já mu říkám jenin. Jsem nejmladší ze tří dětí, ale nerozmazlovali mě. Naopak. Bráchové mi vždycky dávali velkou sodu, ale když bylo potřeba, tak se za mě postavili. A nikdy mi nemluvili do kluků.
* A jmse u toho. O přiteli budete určitě ráda mluvit...
...ne, to ne (smích). To já nechci.
* Něco snad prozradíte...Přítele máte?
Dobře. Mám nového přítele. Jmenuje se Tomáš, je mu 22 let a je mimipražský. Víc ze mě nevyrazíte (smích).
* A dál? Jak jste se seznámili?
Ne, vážně. Seznámili jsme se na DAMU, kam teď chodím.
* Takže také herec?
Ano. Zrovna spolu natáčíme jeden film pro Českou televizi.
* Hrajete milence?
To práve ne. Hraju holku, do které je zamilovaný, a ona mu uteče. Je to zvláštní, protože jsme spolu necelý měsíc.
* To není moc...
Dlouho jsme se naháneli, kamarádili spolu. Oba jsme ale ještě museli řešit předchozí vztahy.
* Jaký je?
Hodnej, milej, má mě rád a nosí mi květiny. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží.
* V čem se neshodnete?
Nesnáším plánovámí a on plánuje. Takže se nebavíme o tom, kam vyrazíme na těch pár dní, co budeme mít volno. Zřejmě ale po Čechách, pod širák nebo pod stan. To je úplně nejlepší.
* Moře a dálky vás nelákají?
Lákájí, ale trpím klaustrofobií a mám problém s létáním. To je pro mě pelko. taky mám závratě, takže je to složité.
* Tak to máte po cestování...
Ne tak docela. nedávno jsme byli s divadlem v Moskvě na festivalu a let trval asi 2,5 hodiny, tak to jsme přetrpela. Dala jsem si panáka. (Smích).
* Jak na vás Moskva zapůsobila?
Je obrovská, člověk si tam připadá jako mravenec. Nemohla bych tam žít. Mají příšerné metro, kde je hrozné vedro a lid jsou tam bezohlední. Byl to silný zážitek. Hlavní ale je, že divadlo mělo úspěch a to mě těší.
* Vraťme se k láskám. Kolik jste měla vážných vztahů?
Asi pět. První v 15 letech, to byla taková předláska. Ta velká pak trvala tři roky.
* A na čem ztroskotala?
Asi jsme chtěli poznat ještě někoho jiného. Člověk si říká, že mu něco utíká.
* Patříte mezi ženy, které drží diety?
Žádná dietářka nejsem! Nenávidím to. Miliju maso, na sladké moc nejsem. Když cítím, že to s postavou není ono zajdu do fitka. Chodím i plavat, na knickbox a sem tam na tai-či.
* Jak jste na tom s alkoholem?
Červené víno je má velká láska! Znalkyně nejsem, ale poznám dobré od nedobrého.
* Jak relaxujete?
Ráda jezdím na snowboardu. Naučil mě to bývalý přítel, a dost si u toho vytrpěl. Jsem vzteklá, když mi něco nejde. Tyhle sportyale teď dělat nemůžu, protože jsem vázaná smlouvou, že neohrozím natáčení. Jinak jezdím i na koni.
* To všechno zvládáte?
S divadlem Radar jsme jezdívali na putovní tábory s koňma. Jednou mi šlápl na nohu hucul, měl asi 600 kg. Ten kůň se jmenoval Boženka a doteď mám jizvu od odkovy. Nic víc se mi nestalo. Zaplaťpámbu.
.
Blesk.cz
Sympatická sestřička ze seriálu Ordinace v růžové zahradě Lenka Zahradnická odpovídala čtenářům Blesk.cz.
O nápadníky na chatu rozhodně nouzi neměla. Přiznala se ale, že je stydlivá... Na co všechno Lenka odpověděla, se dočtete v článku.
.
Bára : Dobrý den, hrozně vám fandím v Ordinaci se mi líbíte, jste mi sympatická. Jak se vám hraje v Ordinaci a hrajete někde v divadle?? .
Lenka : Dobrý den, děkuju za poklonu. v ordinaci se mi hraje dobře a v divadle se občas taky vyskytnu. Teď derniéruju v Disku, zkouším v divadle Gong a ještě mě můžeš vidět ve Stavovském divadle v Pygmalionu a v Brně v představení Roxana. Hezký den
.
Matej Kuna : Ahoj Lenka, prosím na aký mail by som ti mohol napísať moju adresu a prozbu o autogram? Ďakujem a si suuuper
Lenka : Určitě, hned, co budu mít nějaké fotky, tak se vám moc ráda podepíšu.
.
Boženka : Moc se mi líbí role, kterou hrajete. Už jste se vy sama setkala se sestřičkou, která by byla jako vy ?? Mě přijde, že jsou všichni ve zdravotnictví naštvaní a "Růžovka" je tak trochu mimo realitu. Jaké máte zkušenosti s naším opravdovým zdravotnictvím ????
Lenka : Děkuju, já jí mám taky ráda, ale trošku si myslím, že není až z tak reálného světa. Já osobně jsem se ve zdravotnictví setkala s takovou osobou. Starala se o mě řádová sestra a zkušenost to byla výborná. Hrály jsme spolu karban.
.
Ferdy : Jak ukazuješ smyslně ten zadeček do té výlohy v té reklamě, tak tam určitě nevypadáš až tak cudně:)
Lenka : To víš, role je role:).
.
WerušQa : Ahojky :) Prosím v jakých všech Muzikálech hraješ?
Lenka : No, hraju jen v našem diskovém muzikálu Štěstí dam, který vlastně už taky končí, a jestli bude něco dál, se nechám překvapit.
.
xxx : Jaké je zákulisí natáčení Ordinace...?
Lenka : Velice příjemné. Je tam spousta skvělých lidí a vážně se nedá říct, že by tam byla nuda.
.
aknadar : Ahoj Lenko, máš něco společného se sestrou v ordinaci? Nebo je její postava úplně jiná než Ty?
Lenka : Úplně jiná není, máme něco společného. Například obě neumíme odepřít pomoc druhým. Ale myslím si, že v reálném světě umím možná lépe fungovat.
.
Emil : Půjdeš se mnou na rande? Projdem ruku v ruce třešňovou álejí a zabrnkám ti na kytaru love songy
Lenka : Teda to zní tak lákavě. Pokud mi půjčíš kytaru, ukážu ti, kterak sem se původně měla stát kytaristkou. Můj hudební talent byl skutečně nevyužit:)
.
Venca z vidlákova : Kam chodíš na Damu, Famu, Amu nebo jak se ty školy jmenujou?:)
Lenka : Tak chceš to vysvětlit? Mně to taky chvilku trvalo než sem se v tom vyznala. Já chodím na Damu a celá Damu je pod Amu. A nutno podotknout, že Damu spolupracuje s Famu i Hamu. Už víš?
.
anonym : Nešlapete si po 'patách' v zákulisí Růžovky? A kdo je ti přímo odporný z kolegů?
Lenka : Odporný z kolegů? I kdyby tam někdo takový byl, jako že není, tak bych to ven rozhodně nevytahovala. Já sem tam vážně spokojená.
.
Aduška : Ahoj a jak vypadá taková pomoc druhým? Můžeš mi poslat 20 000 tisíc třeba? Jsem v nouzi! Thanks a čekám na ně....
Lenka : Moc ráda, pošli mi číslo účtu a jelikož mé dobré srdce nemá mezí, možná i něco málo přihodím:)
.
Godfather jr. : Jsem bohatý, krásný princ na bílém koni (bílý meďák za 3 melouny místo koníčka), nechceš to se mnou zkusit? Krom teda těch kostelů....:-)
Lenka : Princi, jsem strašně ráda, že si se konečně ozval. Tak dlouho sem na Tebe čekala. Předpokládám, že s tím autem už stojíš venku s pugetem růží, klečíš s nataženou rukou a u toho melebných hlasem pěješ o kráse nesmírné. Jestli ano, budu ochotna upustit od kostelů a budu tam chodit sama, ju?
.
anonym : Chcel bich ťa angažovat do jednoho sviho musikálu na Brodwayi. Daj mi mail
Lenka : Velice lákavá nabídka. Jak se bude jmenovat?
.
Růďa : Jsi fakticky tak romanticky založená, nebo je to v té Růžovce blamáž?;-)
Lenka : Já sem obrovská RomanTička:)
.
Danny : Ahoj veveruško, co ráda piješ, jíš, žvejkáš apod. A kam ti mohu napsat o podpis pls. Dej mi tvůj mobil a já ti brnknu
Lenka : Nejraději piju červené víno, jím absolutně cokoliv, hlavně když je toho hodně:)
.
anonym : Ahojky, mám doma spoustu DVDček-nemáš někdy čas se podívat na nějaký hezký film?:) a jaký máš vlastně nejraději krom Růžovky?:)
Lenka : Člověče, s tím časem je to vážně prekérní, bohužel. A mé oblíbené filmy? Například Slavnosti sněženek, Kulový blesk, Hoří má panenko a stará dobrá česká klasika.
.
Adam : nechod s emilom na rande...pod so mnou:) ja ta vezmem k nam na slovensko, do prirody, sadneme si do travy k potoku a budem ti citat z dani:)...zelam ti vela uspechov a vela uprimnej lasky, ta je v zivote dolezita... a nerozdaj ju celu, nieco si aj nechaj:)
Lenka : To zní taky jako z pohádky, jen mi ten obrázek trochu kazí to "citani z daní" - jsem ráda, že tato četba v březnu skončila:)
.
Alexi : Ahojky, mám pro tebe pugét 22 růží!!! kde ti je můžu předat?
Lenka : Je no tak já myslela, že sme domluvený. Přece tady bude přistavené auto, doveze mě na letiště a pak mi je máš předat v Paříži pod Vítězným obloukem Ty si tak zapomnětlivý:(
.
Vašek : Jsi krásná a smyslná dívka, jsem do těba opravdu zalůbený až po okraj mých plachťáků!:) mohu ti poslat básničku pro tebe složenou???
Lenka : Děkuju. Pošli mi jí, já mám básničky strašně ráda.
..
anonym : Ten muzikál sa budě jmenovať 'všeci zme veselí a máme sa dobre', v english jazyce 'Don´t worry be happy' ....:-) jsi fajn-je s tebou legrace a držím ti pěsti!!!!!
Lenka : V tom případě nic neřeším a jdu do toho. Kdyžtak mi pošli termín první zkoušky, ju?
.
anonym : I LOVE YOU MY DARLING!!! kde si dáme rande?:)
Lenka : Taková silná slova? Nejsem na to zvyklá a začínám vážně rudnout
.
Ivan : Ahoj! Jak bude pokračovat Tvá role v Ordinaci, a můžeme se Těšit na Tvou milou tvář i v jiném projektu např. na tv Nova? Děkuji za odpověď a přeji mnoho štěstí a úspěchu.
Lenka : Jak bude pokračovat, nevím. Ráda se nechám překvapovat. A jestli bude něco jiného? Nech se překvapit i ty:)
.
Tommy : UŽ MI PROSÍM ODPOVĚZ! MOHU TĚ POZVAT NA RANDE NEBO DOBRÝ DRINK?:)
Lenka : Já jsem plachá:). Jdete na to moc hopem:)
.
Alexi :
Prosím ,místo toho pařížskýho oblouku by to nešlo za nejbližším pražským obloukem u tvé školy?:) ty mně chceš zruinovat, že?:-))
Lenka : Ale kdeže, ale si princ, ne? a ten musí umět zázraky:)
.
Sagi : Tě pic Veverko,kde sloužíš dneska?:) a kolik toho zase vypijem?
Lenka : Já a pít? Samozřejmě, že dvě deci zvládnu, a doufám, že o mě nemáš nějaké špatné mínění.
.
anonym : Nebo mám počkat s tím pugétem před redakcí? V tom případě jdem ale i na tu skleničku, ju?:-))
Lenka : Ty si to strašně zjednodušuješ, začínám pochybovat o tom, jestli si princ, a to je teda zásah přímo do srdce:(
.
duna : :-)) pacis sa mi, si vtipná :-))
Lenka : Tak to je vážně obrovská poklona. Děkuju. Jo, mívám své dny:)
.
anonym : Ahoj, jsi rodilá moravačka, nebo pražačka každým coulem.... ?
Lenka : Pražačka každým coulem, ale dokážu se v ní ztratit jako cizinec. Orientační smysl mi chybí:(
.
anonym : Je ti sympatický Dr. Pusenský jak v osobním životě tak i na 'place'?
Lenka : Je to charakterní muž a ten je přeci sympatický všude, ne? Jinak vám moc děkuju, že jste se mnou strávili celou hodinu a někdy někde zase znova. Přeju krásný den.
.
Televize 2008/5
Její zdravotní sestra Alenka Veverková v Ordinaci v růžové zahradě je křehká, ale houževnatá a navíc věřící katolička.
Pomáhat bližnímu je pro ni smyslem života, ale její dobroty mnozí často náležitě využívají.
"Jestli jsme si něčím podobné? Možná máme společnou důvěřivost a lásku k lidem, která se opravdu někdy nevyplácí. Alenka Veverková je vyloženě kladná postava, nenajdete na ní nic zlého. Typická dobrá duše, kterou má každý rád, ale neměla to v životě zrovna jednoduché," říká její představitelka Lenka Zahradnická.
Televizní herecká příležitost delší dobu nepřicházela a o to více ji nabídka role zdravotní sestřičky v Ordinaci potěšila: "Popravdě řečeno jsem byla dost překvapená, najednou mi zazvonil telefon a měla jsem roli. Takže převládalo překvapení, jistá zvědavost a trochu strach, jestli to budu zvládat."
Natáčení seriálu považuje za zkušenost k nezaplacení. "Nevěřila jsem, že je možné pracovat v takovém tempu, ale zjistila jsem, že pokud pracujete se schopnými příjemnými lidmi, není to problém. Jsem ráda, že jsem dostala tu šanci. Baví mě poznávat nové lidi, potkávám se tady s velkými herci a jen dívat se na ně při práci je pro mě veliká škola. Taky si vyzkouším práci s různými režiséry, a vůbec mě baví pozorovat, jak to v tom koloběhu všechno funguje."
Lenka je právě ve čtvrtém, tudíž absolventském ročníku na DAMU, kde studuje obor herectví činoherního divadla. "Touhle dobou mi proto nejvíce času zabírá zkoušení v Disku. Jinak ještě hostuju v představení Pygmalion ve Stavovském divadle a v Divadle Bolka Polívky v Brně se společností Frida ve hře Roxana."
.
Blesk.cz
Zvolte Miss Ordinace!
Jedním slovem sexbomba! Smyslná ústa, uhrančivé hnědé oči. Vysoká a perfektně tvarovaná, jako modelka, nejhezčí nohy v Ordinaci.
Role: Sestřička Alena Veverková
O Aleně: Je to extrémně hodná duše, která se snaží všem pomoci. Já se také snažím pomáhat, ale na ni nemám...
O seriálu: Natáčím od loňského prosince, předtím jsem hrála barmanku Lindu ve Světlech pasáže.
O své kráse: Snad se budu čtenářům líbit.
Tip na missku Ordinace: Asi Markéta Plánková!
Sexy chlapi z Ordinace: Mně se líbil Igor Chmela z první série, teď není špatný Martin Písařík.
.
TV Revue 2008/16
Lenka Zahradnická: Neumím říct ne
Sympatická studentka Divadelní akademie múzických umění Lenka Zahradnická má za sebou již spoustu zajímavých hereckých zkušeností. Coby teprve třiadvacetiletá se může pochlubit nejen praxí v pražském Stavovském divadle, ale také účastí na několika televizních projektech. V současné době ji známe z obrazovek především jako zdravotní sestřičku Alenku Veverkovou, kterou ztvárňuje v seriálu Ordinace v růžové zahradě.
* Není to nuda představovat takto velmi kladnou postavu?
A víte, že ani ne?! Její vlastnosti jsou totiž bohužel v dnešní době už natolik neuvěřitelné, že mě i ostatní kolegy v Ordinaci neustále překvapuje svým čistým jednáním. Pro potřeby seriálu je asi důležité, aby každá postava byla jednoznačně vyrýsovaná. Zatím netuším, jak se bude Alenka vyvíjet dál, ale určitě bych jí přála nějaké to ,,vzrůšo".
* Chtěla byste být zdravotní sestra?
Já si to v dětství moc přála, ale mamka mi to rozmluvila.
* Proč?
Ona totiž zdravotní sestřička je a moc dobře ví, co všechno toto náročné povolání obnáší. O zdrávce proto nechtěla slyšet ani náhodou. No a po gymplu mě už osud sám zavál k úplně jiné profesi.
* Díky níž můžete hrát postavu, pro kterou je typické, že nedovede říkat ne. Kdy jste se to ale naučila vy?
Ještě to neumím, což vnímám jako svou velkou nevýhodu. V tomto ohledu jsme tedy úplně stejné. Vím, jak je důležité naučit se asertivně odmítat nejrůznější prosby a nabídky, ale zatím mi to pros tě nějak nejde. Nyní na tom však už pracuju a tuším, že až nastoupím někam do stálého angažmá v divadle, určitě si tuto nutnost po několika prvních fackách rychle osvojím.
* Prozradíte, kam máte po studiích namířeno?
Angažmá ještě nemám zajištěné. Nějak mi přišlo, že je dost času, a teď jsem najednou zjistila, že už ho zase až tolik není. Divadlem se mi plní sny, tak bych se mu moc ráda v budoucnu věnovala. Momentálně v pražském Gongu připravujeme pohádku pro děti Sněhová královna a dále bych měla pokračovat v natáčení Ordinace. Práce je tedy zatím poměrně dost - naštěstí.
* Stíháte zkombinovat studijní povinnosti s natáčením a hraním v divadle?
Teď už to je docela v klidu, všechna absolventská představení mám totiž za sebou. Když se ale v Disku před časem připravoval muzikál Štěstí dam, musela jsem vstávat třeba i v pět hodin ráno na natáčení Ordinace a večer od šesti až do půlnoci zkoušet, protože se to kvůli náročnosti představení jinak nestíhalo. Bylo to jak psychicky, tak fyzicky celkem náročné období, ale to k této profesi zkrátka patří.
* S kým nejzajímavějším jste se při své práci zatím setkala?
Všichni kolegové jsou něčím jedineční. Jedno takové naprosto úžasné setkání ale pro proběhlo při natáčení scény s paní Libuší Havelkovou, která leže ležela v posteli a já ji drže držela za ruku. Koukala la j jsem na ni doslova jako na zjevení. Ona je totiž opravdová pohádková babička a já měla konečně to štěstí ji potkat.
.
Super.cz
Lenka Zahradnická z Ordinace má problém. Víme jaký!
Herečka Lenka Zahradnická (22) v Ordinaci v růžové zahradě ztvárňuje věřící sestřičku Alenku. Neumí i v soukromí říkat ne stejně jako její postava v seriálu? Lenka nám to prozradila!
„Všichni říkají a ve všech chytrých knížkách se dočtete, jak je podstatné umět říkat ne. Je to přesně ta věc, na kterou doslova dojíždím celý život. Snažím se vycházet lidem vstříc a kolikrát bych se pro ně roztrhala. Na tom není nic špatného, je pak ale smutné to, že když něco člověk potřebuje, zjistí, že ostatní mu v klidu řeknou ne,“ prozradila Lenka.
V tomhle si dokonale rozumí se svou seriálovou postavou Alenkou. „Jsem v tomhle nepoučitelný příklad a Alenka jako by mi nastavovala zrcadlo. Myslím, že je velmi důležité umět podat pomocnou ruku. Stejně tak - a možná ještě víc - je podstatné, aby člověk věděl, v jakou chvíli ji podat a jakým způsobem, aby mu ji dotyční nevyrvali i s ramenem,“ dodala s úsměvem studentka DAMU, která odmala toužila být zdravotní sestřičkou jako její máma.
„Je to jedna z mých nejmilejších rolí. Baví mě už tím, že se stále mohu něco nového učit. Velkou učitelkou a poradkyní je moje maminka, který mi vždy vysvětlí, jak se co dělá, připravuje, podává,“ pochvaluje si herečka.
Naštěstí, jak sama Lenka říká, má tedy rádce nejenom v seriálu, ale i doma.
Super.cz
Chat: 20.2.2008 13 - 14hod
Lenka : Ahoj jsem uz tady, jak se všichni máte?
.
Bon.J: Ahoj Lenko jak se máš?Jsi ráda že hraješ v Ordinaci?
Lenka : Mám se upracovaně, ale to mně baví a Ordinace je zábavná, jsou tam bezva lidi.
.
katka.nejedla13: Ahoj Lenko.Jsi super herečka.Já bych tě chtěla moc moc poprosit jestli bys mi dala email.Prosím odpeiš.Jsi supéér...!!!
Lenka : Muj email je na www.divadlodisk.cz
.
smerda30: Ahoj Lenko, tvoje role v Ordinaci se mně moc líbí. Je velmi milá a sympatická. Jaké máš na ni odezvy? A sledovala jsi seriál už dříve, než jsi v něm začala hrát? Přeji do budoucna hodně úspěchů a hezkých rolí. Ahoj
Lenka : Ordinaci jsem dříve nesledovala, nesleduji moc ani teď, protože nemám moc času. Odezvy na seriál jsou příjemné. Děkuji za přání.
.
terriik1111: ahoj zajimalo by me jak se ti libi pracovat s martinem pisarikem a jak se ti libi cela ordinace v novem provedeni mej se krasne
Lenka : Martin je můj dlouholetý kamarád z divadla, takže se během natáčení královsky bavíme.
.
bujaja: Můžeš prosím prozradit, kdo Tě připravoval na přijímačky na DAMU? A vzali Tě hned napoprvé?Taky to chci totiž příští rok zkusit. Dík za odpo. Vojta
Lenka : Připravovala mně naše vedoucí z amatérského divadla a kupodivu jsem se dostala hned napoprvé. Zkus to!!
.
gert.bartom: Lenko jste, dle mého názoru, nejhezčí herečka momentální série "Růžovky", dostanete více hereckého prostoru v tomto seriálu?
Lenka : Začínám rudnout, děkuji pěkně a jesti dostanu více prostoru skutečně nevím, ale doufám.
.
typkova: Jste od přírody hubená, nebo držíte nějakou dietu?
Lenka : Diety nedržím - miluji jídlo, ale pravidelně cvičím.
.
mrlina.magda: Budete mít v ordinaci v ružové zahradě s někým vztah?Děkuji za odpověď
Lenka : Nesmím prozrazovat, koukejte a uvidíte:))
.
jozanek: Ahoj Lenko! Máš moc hezký přijmení:-) V té souvislosti by mě zajímalo-jaky máš vztah k zahradničení? Ordinaci sleduju a pasáže jsem taky sledoval a más vždycky moc sympaticky role! Hrálas taky někdy nějakou mrchu? Láká Tě to?:-) Díky za odpověď a hezký den!! Joey
Lenka : Děkuji za poklonu, taky se mi líbí:)) Zahradničení mi bohužel nikdy nešlo. Mrchu jsem hrála už jednou v TV a v divadle mám taky tuto příležitost a je to strašně zábavné.
.
SantiMunez11: Ahoj Lenko, mám na tebe otázku, jsi lechtivá na chodidlech?popř. jak moc?Děkuju přeju pěkný den Santi
Lenka : Jsem neuvěřitelně lechtivá a nejen na chodidlech:-) Pěknej den.
.
najlepsza: Ahoj,chtěla jsem se tě zeptat jestli je to obtížné být herečkou a při tom studovat,mít své záliby a koníčky.......?
Lenka : Pokud Tě to baví, tak je to i Tvůj koníček, záliba i studium, takže celkové naplnění, ale nikdy to není lehký.
.
mysulinka17: Dobrý den Lenko chtěla bych se zeptata jestli máte něco společného s rolí v ordinaci a jestli ano jesti si myslíte že takto najivní holky jakou ztvárnujete mají uplatnění v dnešním životě plném podrazu,drzosti,nenávisti a zášti nebo na tu jejich najivitu pěkně dojedou předem děkuji a s přáním at se vám v hereckém životě daří
Lenka : společnou máme důvěru v lidi, která se nevyplácí a i když to víme, přesto si nemůžeme pomoct.
.
mathe.s: Dobre odpoledne....Je těžké spolupracovat s Vojtou Dykem a nezamilovat se do něj?
Lenka : S Vojtou dykem se znám od školky a zamilovanost už jsem překonala:-))))))))
.
drdolina: Ahoj,tady kristýna já bych se chtěla zeptat, jak ses dostala do seriálu ordinace v .....??? já vím ,že se často berou studenti z konzervatoře a tak.. bylo to tak i u tebe já jen že k nám na konzervatoř přišel režisér a vybíral si studenty jak to bylo u tebe?
Lenka : Znali mně ze seriálu Světla pasáže a pozvali mně na konkurz a pak mi zavolali, že to mám.
.
Starejvyhulenec: ahojky, mam jednu otazku, budes porad takova v ordinaci nebo se zmenis? dikes za odpoved
Lenka : To je věc, kterou skutečně nevím, ale doufám, že se nějaké drobné změny udějí:-)
.
saliska: Ahojky Leni,jmenuju se Alena...chtela sem se te zepatat,kde te vsude muzeme videt jako herecku...myslim ze jsi hrala jeste v nejakem serialu z prostredi advokacie...nepletu se????
Lenka : Nepleteš, hrála jsem barmanku a můžeš mně vidět v divadle Disk a v Brně v divadle Bolka Polívky ve hře Roxana.
.
makop6: Leni,Vy jako herečka se mi líbíte, ale nelíbí se mi,jak tvůrci pojali Vaši postavu v Ordinaci. Mrzí mě,že když už je v nějakém seriálu zobrazen věřící člověk, je téměř vždy pojat jako někdo téměř "nenormální" a jeho víra se projevuje hláškami: "Ale cizoložství je hřích!"Krádež je hřích!"Bůh Vás potrestá!"....Které žádná věřící sestra před pacienty rozhodně pronášet nebude.Proč věřící prezentovat tak nerealisticky??Máte nějaké věřící přátele?
Lenka : Myslím si, že je taky trošku přehnané. Věřící přátele mám, vidím jak se chovají a jsou naprosto normální. Ale pro potřebu seriálu se to musí přehánět.
.
kacanov: Ahojky Leni,co říkáš na své fanoušky? Poznávají Tě na ulici?Chtějí autogramy?
Lenka : Na ulici mně nikdo nepoznává, nebo jsem nevšímavá a pár nabídek na autogram jsem už dostala
.
Patrik.Ambrus: Kam by jste to chtěla až dotáhnout jste přece jen velmi mladá,máte nějáký vysněný cíl?
Lenka : „Chtěla bych letět s ptáky na jih..." :-))) Tam jsou mé sny:-)
.
krejzy.hana: Ahoj Lenko,fandím Ti a přeji všechno dobré,hlavně hodně zdraví.Chtěla jsem se zeptat ,jaký ty sama máš vztah k lékařství a bílým plášťům ? Díky Hanka
Lenka : Kladný, maminka je zdravotní sestřička a já jí chtěla být také, obdivuji jejich práci.
.
williamworst: Ahojky, Zmínila jsi, že jsi překonala zamilovanost k Vojtovi, jak je to ale se sympatiemi k dalším spolužákům? Byl jsem na pár vašich představeních a máte tam celkem fešáky...díky, Vilém
Lenka : Já naše kluky miluji a jsou to fešáci:-)) Akorát vedle nich vypadáme jako jejich matky, naše děvčata jsou trošku větší:-)))))
.
Sloukova.Marketa: Ahoj Leni, byla jsem na vašem muzikálu a moc se mi líbil. Chtěla bych se zeptat kdo jsou ti dva kluci, kteří tě při tvé poslední písničce "svlíkali", podle fotek v kavárně je nemůžu poznat...děkuji,Marketa
Lenka : Ti dva fešáci? Zlínský král Radovan a strážnický krasavec Lukáš
.
yasmin.dc: Ahoj Lenko, v divadle s vami vystupuje takovy vysoky stihly zrzavy kluk, myslim, že se jmenuje Tomáš. Strasne se mi libi. Nevite, jestli je sam?
Lenka : Myslíš si správně, je to pankáč Tomáš a jestli má přítelkyni? Zkus se ho zeptat.
.
Rado.van: Ahoj Lenko, přemýšlela jsi někdy o práci modelky? Vsadil bych se, že tě chtěli fotit třeba až v Tokiu, nechtěla bys být naší příští miss? Radan
Lenka : Zdravím Tě krasavče, trošku se obávám, že namám naturel modelky ani miss, takže Tě zklamu. Ale pro Tebe miss jsem, ne?:-))
.
Hanojecek: S kterým hercem si nejvíce rozumíš?
Lenka : Všichni herci se kterými se potkávám jsou fajn.Mezi moje oblíbence patří Bára Munzarová, Honza Šťastný, Martin Písařík či Adéla Gondíková, ale jak říkám všichni jsou fajn.
.
smrli777: Dobry den Lenko. Koukam, ze hrajete neco v divadle bolka polivky...libi se vam brno? planujete dal spis tocit pro tv, nebo stihate i divadlo? diky. honza.
Lenka : Brno je bezva já tam byla se správnými lidmi, takže zkoušení bylo super.
.
mobca: Ahoj Leni, přeji Ti pěkné odpoledne a ráda bych se zeptala jaká divadelní role je tvou vysněnou? Jinak spoustu úspěchů ahoj Eva
Lenka : Chtěla jsem si zahrát Grušeňku a to se mi povedlo a dál uvidíme. Rolí je tolik a já jsem tak nerozhodná, že vybrat pouze jednu je téměř nemožné, zatím.
.
LENIK.PLZAKOVA: Ahoj Lenko, vše nej k zítřejšímu svátku. Můžeš mi napsat v jakých divadelních teď hraješ a jestli náhodou teď někdy nebudeš hrát v děčínským divadle?
Lenka : Děkuju za přání. Přijď se podívat do divadla Disk, hraju v inscenacích: Ledový hrot, Bratři (Karamazovi), Láska vole, Štěstí dam a v děčínském divadle zatím hrát nebudu, nebo o tom ještě nevím
.
nbarbora: ahoj lenko chtěla jsem se zeptat jestli si náhodou nechodila na základku na strossmayerovo náměstí, díky
Lenka : Chodila, ale už je tomu spoutu let:-)
.
Mar.tinka.31892: Ahoj Leni....chtěla sem se zeptat,jakou dobu trávíš natáčením ordinace???přeju ať se ti hezky hraje,nejenom v ordinaci;):-)
Lenka : Jak kdy, někdy celý den, někdy jen hodinu, je to vážně různé.
.
V.Dyk: Ahoj leničko moje milovaná,přeju ti krásné odpoledne...(-:Chtěl jsem se zeptat,hraješ dneska Kaltesland(-:
Lenka : Hraju, uvidíme se otče:-)
.
vanilka.xxx: Tak poslední otázka.......čím si chtěla být když si byla malá?Odepiš PROSÍM!Ester
Lenka : Princezna, popelář a veterinářka.
.
|
